Dobrovolná povinnost. Máte ji?

U nás jsou velmi dobrovolné povinnosti starosti o kocourky. Má je sice sestra, ale já ráda zaskočím. Zvířátka vyžadují své, sice jsou náladově dost napojená na paničku, ale neptají se, jestli mám málo času nebo virózu, baštit se musí. Prostě jako liška v Malém princi, když už mě máš, tak se starej.

Milá Zdenko Jí: Asi by ses jako fotografka měla víc sebevědomě nafukovat. Letos máš na Foto dne 6 fotek a průměrné hodnocení 14 kusů hodnotitelů. Kdo to má? 19. dubna máš 19h u Není ta voda? Jasně jsou tady hvězdy jako rekordmanka: Mamí, tatí, papůůů, . . . ! Ilona Kolářová 17.4.2017 (4.8 b. / 45 h.). Ale alespoň máš co dohánět.

Bez nějakého "koníčku" se v důchodu žije opravdu těžko. Mám plno zájmů, čtu, starám se o své dvě kočičky, k těm musím vstát ať chci nebo nechci, ohlásí se. Také jsem nepodlehla lákání přítelkyně, abych si nechala vozit obědy hotové. Stačilo mně to jen měsíc po operaci, kdy jsem nemohla chodit, ale hned potom jsem si zase vařila sama. Mám , bohužel, problém s chůzí, tak nemohu cestovat, ani chodit na nějaké túry. Spokojím se s procházkami v našem zámeckém parku,kde fotím a to mne baví. Dříve jsem nikdy nefotila, teď jsem tomu přišla na chuť. Není ze mne žádný Saudek, ale o to mi nejde.

Oprava, krásné

Tak tohle je něco, co nechápu, i když je někdo úplně sám, bez rodiny, určitě má nesplněné sny, pokud mu zdraví slouží, cestování po naší krádné zemi, na místa vzpomínek, i do zahraničí, pokud to na to finance stačí.Dále co třeba po stopách svých předků, naší historie, přírody, za jediný život se dá stihnou hodně ...

Myslím, že v tomto směru mají ženy výhodu: doma je pořád co vařit a uklízet ať už je žena v důchodu nebo ne. Můj manžel se těšil, až v důchodu nebude nic dělat - a dneska už ví, že by to bylo neúnosné. Vymyslel si "chalupaření kolem paneláku" jak to definoval můj bratr. Manžel každé ráno vyrazí s koštětem a hrabičkami, posbírá papírky od bonbonů a jiný materiál, shrabe listí, přistřihne trávník, pohovoří s kolemjdoucími a když už je mu moc horko nebo zima (podle ročního období) jde zase domů.

Tomu, že každý by měl mít důvod ráno vstát z postele, rozumím. Zatím ho díkybohu mám. A vím také, že to někdy chce hodně sil, aby člověk vstal jen kvůli sobě. No, a také si občas udělám pyžamový den.

Řekl bych, že takovou krásně dobrovolnou povinností je pořídit si štěně. Navíc jeho pravidelné venčení je i zdraví prospěšné. Jen je třeba domyslet a udělat průzkum mezi mladšími přáteli, kdo se ho ujme v případě onemocnění či úmrtí páníčka či paničky, někdy to nemůže být nikdo z rodiny.