FOTO: autor

Jízda íčkem na mobilu

30. 12. 2017

Můj příběh

Autor: Karel Hyndrák

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Karel Hyndrák 31.12.2017 11:11

Ty obrázky jsou z mobilu Samsung Galaxy S4 mini. Není ani velký ani malý. Vejde se i do malé kapsy. V autě krásně vidím navigaci, i když jí z mobilu někdo čte. Máme s manželkou každý svůj (modrý a červený). Mám ho už 4 roky a pořád je dokonalý. Pořád s původní baterií vydrží 5 dní. Dokonce už cena spadla na únosnou mez. To kopírování se musí cvičit, chce to praxi.

Hana Rypáčková 31.12.2017 08:54

Díky, je to bezva, tužtička by byla, ale kde se zatoulala? A to skákání do řeči mě vážně štve, takže použiji. O kopírování se znova pokusím, to mi ač poučena, nešlo. Chválím. už používám na řečičky jen mobil, rychle reaguje.....

Zuzana Pivcová 30.12.2017 20:46

Díky za šikovný návod. Na portál chodím pouze z PC, ale i tak mě to zajímá.

Jitka Hašková 30.12.2017 16:04

Bezvadné. Íčko ovládám jedině z PC, tablet mám, ale jenom prohlížím. chytrý telefon nemám, ovládání dotykem nenávidím.

Věra Ježková 30.12.2017 13:46

Chytrý mobil nemám, na podzim jsem si pořídila alespoň s fotoaparátem, ale dotykový. K Vánocům jsem dostala tablet. Čekám, až se dárci vrátí z dovolené a poskytnou mi k němu instruktáž. Teď vůbec nevím, k čemu mi bude. Takže se mi jistě budou hodit i vaše informace.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá