Dnes v odpoledních hodinách došlo na trase metra B ve stanici k incidentu, který vyvrcholil fyzickým napadením mezi cestujícími. Napadený muž vyšel v šoku ze stanice metra a byl opět inzultován přímo na Karlově mostě zahraničním turistou. Měl jsem jedinečnou možnost být u těchto šokujících aktů násilí, a tak první informuji podrobněji, co za tím stálo, všechny čtenáře portálu i60.
V neděli, dne 14. 1. 2018 ve 14,10 jsem společně se svou přítelkyní využil služeb metra hlavního města Prahy, a to ze stanice Letňany do stanice Muzeum. Na nástupišti jsem pozdravil pracovníka metra, s nímž se známe, a popřávali jsme si do nového roku vše nej. Mezitím přijelo z depa metro, a jelikož vím, že ve stanici má před odjezdem vždy 10 minut pauzu, s klidem jsme si povídali dál. Mezi tím Helča drze bez dovolení nastoupila, já se rozloučil se známým a… Dveře metra zavřené. Nevěděl jsem, co to má znamenat, že by Helču někdo unesl? Stiskl jsem tlačítko na otevření dveří, dveře se otevřely, já vstoupil, dveře se zavřely, a souprava se zběsile pomalu rozjela. Tak brzo ze stanice metro nikdy tak rychle nevyjíždí. Jak to cuklo, tak jsem zavrávoral, a sedl si málem Helče na klín. Nevážím moc, mám digitální váhu, která mi ukazuje denně, že jsem jednička. Ale nechápu, proč mi to říká 3x za sebou.
No a jak jsem nastrčil pozadí, a hledal tu labilitu, či jak se to jmenuje, abych se na nohou udržel, došlo záhy k brutálnímu útoku na mou postavu ze strany Helči. Odstrčila mne, jak ta ochranka pana prezidenta na ten volební stůl, a se slovy sedni si dědku na zadek, mne udeřila brutální silou dlaně přes mé citlivé a jemné pozadí, až přihlížející v šoku vyvalili oči a vyprskli smíchy. Metro mezi tím dojelo do první stanice, a tam, asi z důvodu vyžádání policie, aby tento incident řádně vyšetřila, metro stálo asi 5 minut s otevřenými dveřmi. Asi se řidič spletl v jízdním řádu, kdy a v kolik má vyjet. Ale nikdo nepřišel, nikdo mě nepolitoval, nevyfotil… V šoku jsem nad tím uvažoval a představoval si, jak se cestující vrhnou na Helču a zpacifikují ji. OMYL. Začali se bavit, smát se, a zase jsme prokecali asi s 8 lidmi celou cestu. Nikdo se mne nezastal.
Vystoupili jsme na Václavském náměstí a šli na Karlův most. Tam bylo završení dnešního dne. Zahraniční imperialističtí turisti se fotili a otec dívek udělal půlkrok dozadu a strčil do mě s tak brutální silou, že jsem poposkočil minimálně o půlmetr do boku. V tu chvíli jsem litoval, že nejsem pan president, kterého odstrčila jeho ochranka, až padl na stůl, aby se vrhla na polonahou ženu, která se zdviženými rukama si stoupla před něj, a byla už dávno zpacifikována dalšími ochranáři ne přírody, ale pana presidenta. Ten by chudák koukal… Ale jinak…No 4 chlapi na jednu ženu je tak akorát? Doteď si říkám, co bylo vlevo tak zajímavého při vstupu do volební místnosti, že tam postávala ochranka, koukala se tam, a po pravici pana presidenta nebyla ani jedna noha ostrahy, prázdný prostor pro všechny, kromě culícího se úředníka, který se tomu všemu culil až do vyhoštění té aktivistky. Takovou ochranku mít, tak nevylezu z baráku. Jejda, tohle se mně stávat v metru, nebo v krámě, aby si přede mně stoupaly polonahé ženy, tak se takhle nechávám napadat pořád.
Takže v závěru jsem byl přímo osobně dvakráte fyzicky napaden, když jsme spolu s Helčou vyšli ven, abych si zkazil celý den. Ale do dobré nálady mne dostala večerní zpráva, že i v neděli pracují soudy, a do 48 hodin ta drzá aktivistka byla souzena. Sakra, boží zázrak? Všude kolem nás se vraždí, krade, přepadává, loupí, a soudy to šetří a soudí klidně až za rok, dva, tři,… Pohoda, času dost. A jedna polonahá si stoupne před pana presidenta, a člověk se jen diví. Kdepak je asi chyba, soudruzi?