Vrásky jsou pro mnoho lidí strašákem. Jsou schopni podstupovat náročné a nákladné procedury, aby se jich zbavili. Na druhé straně je spousta šarmantních obdivuhodných žen, které sice mají vrásčitý obličej, ale vůbec jim to na zajímavosti a půvabu neubírá. Stačí se podívat například na operní pěvkyni Soňu Červenou nebo herečku Zdenku Procházkovou. A co teprve muži. Takový současný vrásčitý Sean Connery vypadá v očích mnoha žen lépe než když býval mladým Jamesem Bondem. Přesto vrásky vzbuzují hrůzu a nejsme si schopni připustit, že jsou přirozenou součástí našeho života.
Média jsou tedy v poslední době plná rad a vysvětlení, jak jim předcházet, ale kdyby to bylo tak snadné, už dávno by je nikdo neměl. Takže otázka zní: Můžeme sami výrazně ovlivnit to, zda budeme mít kůži jako pomačkaný papír nebo jen sem tam nějakou malou rýhu? Odpověď zní: Můžeme, ale jen zčásti.
Dermatoložka Karolína Kykalová vysvětluje, že není vráska jako vráska. Lékaři je dělí na dynamické a statické. „Podle toho, zda vznikají pohybem mimických svalů nebo prostým poklesem kůže. Dále se dělí na přirozené a vyvolané zevními vlivy, například ultrafialovým zářením nebo kouřením,“ vysvětluje. Kromě toho jsou dány geneticky, to znamená tím, jakou máme povrchovou ochrannou vrstvu, která nás brání před zevními vlivy. Ale pozor, často si vrásky vyrábíme právě tím, že se snažíme žít zdravě a pečovat o svou krásu. „Velmi často se vrásky vytvoří po náhlém a rychlém zhubnutí, tedy po různých drastických dietách,“ upozorňuje dermatoložka.
Mnohé vědecké studie v posledních letech došly ke stejnému závěru. To, jak naše kůže vypadá, ovlivňuje genetika jen z dvaceti procent. Z osmdesáti procent je na naší kůži ve vyšším věku vidět to, jak jsme žili. Jistě, existují rodiny, ve kterých se dědí jako by papírová, zvrásněná pleť s řadou vad. Ale ve většině případů je prý pleť zrcadlem toho, jak o sebe pečujeme. Jen je těžké si to připustit. Mnohdy tak mají na vznik vrásek vliv i věci, o kterých to fakt netušíme. Dermatoložka Steffany Williamsová, která se touto problematikou zabývá, tvrdí: „Výživa bohatá na cukry s vysokým, glykemickým indexem jako jsou různé cukrovinky, sušenky, ale také obyčejný chleba, prokazatelně zvyšují riziko vzniku zánětů v těle, což způsobuje rychlé stárnutí pokožky.“
Stejný vliv na vznik vrásek podle lékařů má, pokud lidé jedí hodně průmyslově zpracovaných potravin. Zkrátka, když denně vypijeme krabici koupeného džusu, myslíme si, že děláme něco pro své zdraví. Ve výsledku jsme do sebe dostali spoustu cukru a chemických látek a zadělali si na vrásky. Jestliže si ale každý den sami vytlačíme šťávu z jablek či pomerančů, dostáváme do sebe to, co tělo potřebuje. Vitamíny v přirozené, ne v průmyslově zpracované podobě. Jasně, nevyskočí nám na čele přechod pro chodce z vrásek, když jsme se napili džusu z krabice. Jde jen o to, že pleť je jakýmsi dlouhodobě tvořeným deníkem, záznamem našeho životního stylu. Takže když to tak děláme třicet let, nějak se to na ní odrazí.
Naprosto jednoznačné jsou výsledky studií zkoumajících vliv kouření na vznik vrásek. Tam je prý přímá úměra a ať si kuřáci tvrdí cokoli, mají prostě ve vyšším věku ve většině případů horší pleť než lidé, kteří nikdy nekouřili. Na druhé straně je však tvorba vrásek oblastí stále ještě ne úplně probádanou a jak už to chodí v oblastech, které se týkají zdraví a krásy, každý člověk je naprosto jiný, takže přesná pravidla neplatí. Jsou lidé, kteří kouřili celý život a mají vrásek méně než někteří, kteří jedli zdravě, sportovali, nekouřili a pleť mají výrazně zvrásněnou. A nikdo neví proč.
Mnohem důležitější, než zoufalé hledání příčin vrásek tedy je schopnost umět s nimi žít. Brát je jako přirozenou součást života. Neděsit se, když se ve čtyřiceti objeví ty první a nezasvětit život honbě za tím, aby zmizely. Protože, jak už jsme říkali, jsou lidé, kteří jsou s vráskami hezčí, zajímavější a obdivuhodnější než ti, kterým je šedesát ale mají tvářičky vyhlazené jako dětské prdelky.
