Odpovědi jsou dvě. Část módních návrhářů tvrdí, že styl není věkem nijak omezen a každý si může obléci kdykoli cokoli. Druhá část vyznává určitá pravidla, která vymezují, co bychom si na sebe po padesátce zásadně brát neměly.
Ale i ti nejsvobodomyslnější lidé ze světa módy se shodují na několika zásadách. Hrozbu, že budeme vypadat poněkud směšně, s sebou obvykle přináší toto:
Růžová barva. Můžeme ji jakkoli milovat, ale ve vyšším věku bychom s ní měly zacházet opatrně. Pudrová jemná růžová může být elegantní, ale jasná výrazná růžová bývá pohromou. Rozloučit bychom se s ní měly především na bavlněných tričkách či mikinách, na těchto kusech oblečení působí dvojnásob lacině. Vyvolá dojem: Já chci být věčně mladá holčička, podívejte na mě.
Sympaticky v této souvislosti zní například názor zpěvačky Hany Zagorové, která říká: „Myslím, že v určitém věku je dobré si uvědomit, že i když si oblékneme růžovou barvu, podkolenky a do vlasů dáme mašle, mladší vypadat nebudeme.“
Naopak růžová šála nebo růžové rukavice k černému oblečení mohou z ženy udělat odvážnou hvězdu třeba i v osmdesáti. Jen si zkuste v kabince nějakého obchodu takovou kombinaci a uvidíte, že budete mile překvapeny.
Maskáčové vzory. Vojenský styl je zrádný v každém věku a obvykle na půvabu nepřidává ani mladým děvčatům. Takže od středního věku výše bychom si kalhot, triček či bund v khaki barvě s maskáčovými vzory, nárameníky či vojenskými knoflíky vůbec neměly všímat. Něco jiného je mít v létě světlé kalhoty a khaki košili v safari stylu, to je ležérní móda, která lichotí každé ženě, ale hrát si drsné vojačky je zbytečné.
Obrázky a nápisy. „Myslíš, že je v mém věku trapné, koupit si tričko s nápisem Five? Neznamená to něco sprostého?“ telefonovala nedávno jedna šedesátnice své kamarádce. „Myslím, že v tom budeš vypadat blbě, ať to znamená cokoli,“ zněla odpověď. Obě se tomu dodnes smějí, zejména v situaci, kdy prvně jmenovaná doma přichází otevřít druhé jmenované oblečená v onom tričku. „Ty sis to fakt koupila?“ „Jasně, stálo jen stovku. Jednou jsem v něm vyšla ven a připadala jsem si hloupě, ale na doma je skvělé.“ Takže tak nějak je to s tričky s velkými nápisy, fotografiemi pejsků, kočiček, lidiček, květinek a jiných infantilních motivů. Berme je jako úlet, ve kterém pobavíme společnost u opékání buřtů, ale šedesátnice s obrázkem na prsou je v ulicích města opravdu divná.
Tílka, trička bez rukávů. Zapomeňme na ně, vyhoďme je, v obchodech se na ně ani nedívejme. Právě kůže na pažích bývá s přibývajícími roky nejvíce povadlá, vrásčitá, jedna dáma celkem vtipně nazývá své paže třesoucím se aspikem. Tričko, které paže odhaluje, ukazuje to, co na nás není moc hezké a hezké už nikdy nebude. Úplně nejhorší jsou pak trička na ramínka, která odhalují i záda a dekolt. Je celkem nepochopitelné, proč je mají některé dámy oblíbené, přestože je v obchodech velký výběr triček s krátkým či tříčtvrťovým rukávem, případně vzdušných košil, ve kterých je v létě stejně dobře.
Jistotu, že nebudeme vypadat směšně nikdy, naopak přináší toto:
Bílé košile. „Když nevím, co si obléknout, vždy sáhnu po pánské bílé košili a vždy jsem spokojená a uklidněná,“ říká v rozhovorech světoznámá návrhářka Carolina Hererra. V čem tkví kouzlo obyčejné bílé košile? V tom že je tak obyčejná, až ji mnohé ženy odmítají, čímž je vlastně výjimečná. Sluší dvacetileté slečně i sedmdesátileté dámě. Hlavní je nebát se, že v ní budeme obyčejné, nevýrazné, nudné. Přesně naopak, protože v jednoduchosti je krása.
Vesta. Zdánlivě zbytečný kus oděvu by v šatníku dámy středního a vyššího věku neměl chybět. Jednak se dá nosit na tričko, košili i svetr, takže vzniká hodně variant oblečení, za druhé, pokud je dobře střižená, zakryje případné nedostatky na postavě. Zkrátka, džíny, košile a kvalitní pánská vesta je kombinace, která ubere kila i věk. Mimochodem, v second handech je právě vest velký výběr za pár korun, protože tenhle kus oděvu nepatří k těm často kupovaným.
Pruhy. Klasické námořnické triko je úplně jiná kategorie než trička s hloupými nápisy či obrázky. Je to vděčná klasika a dovede obličej pěkně rozzářit. Zejména, když jde o kombinaci bílé a výrazně modré. Kombinací je na výběr nepřeberné množství, ať už se světlými či tmavými kalhotami, s džínami, sakem nebo se zmíněnou vestou. Zapomeňte na poučky, že pruhy vždy rozšiřují. Když jde o jemné proužky a kvalitní materiál doplněný úzkými kalhotami, není to tak.
Šála. Čím větší tím lepší. Herečka Chantal Poullain označuje šály za svůj nejoblíbenější kus oblečení a výsledkem je, že vypadá vždy výrazně a skvěle. Ale pozor, krátká úzká šálka případně vzorovaný šátek obvykle z nositelky dělá usedlou paní, důležité je vsadit na šály rozměrné. Barevné obří šály známé pod názvem pashmina se dají koupit za dvě, tři stovky a službu udělají větší, než nový kus oblečení za tisíce. Dají se nosit nejen na kabát, ale i k saku, košili nebo v létě je můžeme jednoduše přehodit přes tričko místo svetříku. Z ženy v džínách a jednobarevném tričku obvykle taková velká šála v mžiku udělá elegantní Francouzku.
Říká se sice, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala, což platí i v oblékání. Na druhé straně, když si žena některá osvědčená pravidla osvojí, obvykle se pak přestane divit, čím to je, že některé její vrstevnice mají styl a šmrnc v každém věku, zatímco jiné celý život bezradně stojí před šatníkem a v obchodech se nedovedou vypořádat s otázkou: Hodí se to?