Ztracenka

Álo, zažila jsem tvou radost z předání tvé zatoulané chňapky, kterou ti Eva M. předala. Kéž by se ti ty ztracené věci občas oklikou vrátily. Hezky článek si napsala.

Ali, ten tvůj nadhled je úžasný. Já jednou nechala peněženku s doklady v autobuse. To bylo telefonátů - banka, dopravce, řidič autobusu. Ztrátu jsem zjistila v 7.00 hodin a řidič mi peněženku předal v 16,00 hodin. Ta úleva se nedá ani popsat.

Na ordinaci gynekologa klepe pacientka, když ten otevře ptá se ho: " Pane doktore, nezapomněla jsem zde kalhotky?? " Po záporné odpovědi si povzdechne a praví: " Tak to asi zůstaly u zubaře ".. starý vtip, já vím, ale také věcný.. Moc hezky jsi Alenko své trampoty popsala. No vida, ztracená chňapka je na světě a jak to oběma sluší...

Zrzko, nejsi sama! Jen poslední dobou jsem ztratila hned dva prstýnky. Jeden stříbrný a jeden z magnezitu. Co mne asi mrzelo nejvíc byla igelitka s úúúúplně novými riflemi. Vlezla jsem do tramvaje, tu igelitku položila na sedačku a vydala se o dvě sdačky dopředu k označovači lístků. Najednou koukám, že jsem sedla do tramvaje, která bude odbočovat jinam, ale jestli honem vystoupím, ještě můžu přesednout. Šup šup...a v té správné tramvaji jsem zjistila že igelitka pokračuje v první tramvaji. Dotazem na dopravním podniku jsem doufala, že ji někdo dal třeba řidiči...no, nedal. Těch šátků a šál, těch rukavic a deštníků. Ale také jsem občas i našla. Jednou zlatý přívěšek "J", jednou tisícikorunu. Jednou mobil v autobuse, ten jsem řidiči odevzdala. Jednou SPZ a šla jsem ji dát na policii a to mě teda naštvali, protože jsem tam půl hodiny stvrdla a musela vysvětlovat kde, v kolik, ukázát občanku.....no jak kdybych ji někomu z auta schválně sundala :-)

Álo, fakt bezva a vtipný. Jak říkám, v klubu už je nás docela dost. Já naštěstí moc věcí neztrácím, za to si ale pořád ještě nemůžu zvyknout na to zapomínání. Hm, co jsem to chtěla napsat? Aha už vím. No a lepší už to nebude. Hlavně, že jsme zdraví a že nám chutná. :-)

Zatím toho moc neztrácím ,ale nacházím dost často jednu rukavici. Vždy ji dám na viditelné místo a věřím, že ten co ji ztratil ji najde. Jen jednou se mi svezl z tašky můj oblíbený svetr a spadl mi na zastávce autobusu na zem . Zjistila jsem to hned po pár krocích , ale už jsem jen zahlédla jak paní s mým svetrem nastoupila do autobusu a svetr byl nenávratně pryč. No snad ji udělal radost ,sama jsem ho pletla.

...kde měly doschnout. Taška s mokrými plavkami není výjimkou, běžně jí zapomínám v nějakém krámu. Šály nepočítám. Rukavice raději nenosim. Mobily, foťák, sakra, toho bylo, že se to nedá spočítat.

Holka zlatá, to jsi mě potěšila, že v těch ztrátách nejsem sama. Deštníky už dávno nekupuji, mám jich zapomenutých všude možně, jde měly dischnout

Přemýšlím co jsem v poslední době ztratila...a na nic si nevzpomínám,tak asi paměť. :-)

Když jsem článek poslala do světa, vzpomněla jsem si ještě, jak jsem při odchodu z bazénu nemohla najít permanentku. Naštěstí ji měla paní v recepci, protože jsem ji nechala ležet na lavičce u skříněk a někdo ji odevzdal. Ach jo. Jinak jsem ráda, že nejsem "ztracenka" sama a děkuji, že se se mnou dělíte o vaše ztráty i nálezy.