ilustrační foto: pixabay.com

Žena u okna

11. 2. 2018

Moje poezie

Autor: Květa Chobotová

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Polednová 12.2.2018 23:32

Hezké, líbilo se mi to.

Marie Doušová 11.2.2018 10:31

Každý občas sníme a hodnotíme,zda život náš byl dobrý! Věřme , že bude . Dík pěkně napsané!

Soňa Prachfeldová 11.2.2018 09:53

Děkuji Květo, mluvíš mi z duše.

Lidmila Nejedlá 11.2.2018 09:44

Květo, optimistické vyjádření a to je dobře. Také tak občas přemýšlím.

Zuzana Pivcová 11.2.2018 09:33

Pochmurné dny jsou občas navenek i v duši. Ale pak vysvitne naděje jako slunce. Všichni ji v sobě máme, záleží jen na tom, jak dalece jí otevřeme bránu ven. Moc děkuji.

Jitka Chodorová 11.2.2018 09:07

Pěkné, tyto pocity má čím dál tím častěji každá z nás. Díky Květo.

Blanka Macháčková 11.2.2018 07:40

Pravdivé a optimistické.

Hana Rypáčková 11.2.2018 07:40

Ten obrázek je moc hezký, ale báseň je smutná. Z okna nevidím moře, na jihu byl slunečný proužek, který nahradila bílá tma. A stará už jsem, přesto věřím, že bude dobře. Hezká báseň,Květo.

Zpět na homepage Zpět na článek