Foto: archiv autora

Johan

26. 2. 2018

Můj příběh

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Vávrová 28.2.2018 15:06

Pěkně vyprávěný příběh!

Zdenka Jírová 27.2.2018 23:29

Zajímavá vzpomínka. Jsem ráda, že jsem ničemu podobnému nebyla vystavena, narodila jsem se v posledních měsících války.

Jana Kollinová 27.2.2018 13:00

Přečetla jsem článek se zvláštními pocity. Narodila jsem se ve Vogelsbergu, kam byli moji rodiče totálně nasazeni, v roce 1944, pár měsíců před koncem druhé světové války. Místní úřady odmítly přání rodičů uvést jméno Jana tak maminka nakonec souhlasila s alternativou Johanna a až po sedmi letech po válce, a nekonečném úsilí mých rodičů, jsem získala "DUPLIKÁT" rodného listu, který mi umožnil prokázat vlastní identitu s křestním jménem Jana.

Libor Farský 27.2.2018 10:28

Je to divné, když mi toho Němčoura je líto?

Hana Rypáčková 26.2.2018 19:38

Život je jak klubko nití a někdy pěkně zamotaný. Takové příběhy mám ráda.

Lidmila Nejedlá 26.2.2018 19:31

Zajímavá vzpomínka na jeden válečný osud.

Jana Šenbergerová 26.2.2018 13:56

Zajímavý příběh. Kolik různých příběhů nosíme v hlavách! Jen některé mají to štěstí nebo příležitost, že se z nich dostanou ... A to je dobře.

Zuzana Pivcová 26.2.2018 11:54

Vyprávění příběhu se mi líbí, jen mi vrtá hlavou (archivní nemoc z povolání), proč nebyl Johann odsunut. Nebo byl stále v zajateckém táboře, nejspíš americkém, a na práci pouze "zapůjčen"?

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková