Hrátky s češtinou - C

Tentokrát už hudební C vynechám, ale aspoň připíšu C - SPZ Českobudějovicka, kosmetiku CD (ale to už není jenom to C), poštovní poukázku C a C.K. úřady, armádu atd...

V pubertě jsem často používala hlásku "C" jako projev odporu k něčemu. Pak většinou následoval pohlavek.

Borku je možné že i ta nebohá cikáda chodí cikat na hlavy cizincům?

Představ si, že mě ta honička za céčky nějak úplně míjela. Divné ...

Libore, my jsme správná českohravá dvojka!

Výborně, děvčata. "Jdi se vycikat" - říká se to jen chlapečkům nebo i holčičkám?

Myslím, že tu už vše podstatné bylo řečeno. Nemá smysl to opakovat. Průchodem kolem Restaurace V cípu přicházím na Staroměstské náměstí do práce. A Cyrano? Viděla jsem ho kdysi před mnoha lety v Divadle E. F. Buriana se Skopečkem v hlavní roli. Podobný motiv se objevil ve filmu Housata, kde hrála v hlavní roli mladičká iveta Kornová.

babočka bílé C :-P

A v Praze máme uličku V Cípu. Je to na Novém Městě. Moc krásné čtení. Čeština je skutečně košatá. :-)

Helenko, opět prima. A reaguji na Libora (aspoň několik): cajk – mohlo by být z německého Zeug, tedy věc (být v cajku má samozřejmě posunutý význam); capart – malé dítě; cavyky – okolky; ceremoniál – obřad, slavnost; certifikát – osvědčení, vysvědčení, diplom; cídit – pucovat!, čistit; cirkulace – koloběh, oběh; civět – upřeně se dívat; cizopasník – příživník, ale co je neobvyklého na cizopasníkovi, který se prostě pase na cizím?; courat se – loudat se, jít pomalu, vléci se; culit se – usmívat se (blbě); cvalík – malý tlusťoch; civil – nevoják; coura – lehká děva; crčet – téct, vytékat, zurčet; cucák – teenager!, puberťák, mladistvý; cukrovat se – pusinkovat se; cumel – někdejší dudlík (ovšem holka jako cumel asi jako dudlík nevypadá); cvok – psychicky nemocný, vybočující svým chováním z průměru; cíp – nepovažuji za méně užívané slovo, jelikož ho má např. každý povlak na polštář a peřinu či každý šátek. Se slovníkem synonym jsem nekonzultovala ani předtím, ani potom.