Kaviár nebo řízek? S věkem se mění chuť
Ilustrační foto: ingimage.com

Kaviár nebo řízek? S věkem se mění chuť

17. 3. 2018

V mládí se na některé jídlo nemůžeme ani podívat, ve vyšším věku se může stát jedním z nejoblíbenějších. Je to tak, chutě se v průběhu lidského života mění.

Koprovka, rajská, ledvinky, špenát, pórková polévka. Snad každý má seznam jídel, která nemá rád. Často k nim nechuť získal v dětství. Důvody jsou různé. Některé mu nechutnaly ve školní jídelně, do jiných ho nutili rodiče, některá se mu prostě nelíbila. A tak k nim získal averzi, se kterou žil řadu let. Pak se ale někdy něco stane. Třeba si dá po třiceti letech koprovku. V dobré restauraci nebo u někoho doma, kdo dělá koprovku úplně jinak, než ji má dotyčný zafixovánu z dětství. A ejhle, zázrak, koprovka je najednou dobrá, chutná, jiná, skvělá. Člověk má na ni chuť i v dalších dnech. Najednou si ji dává v restauracích, zkouší si ji udělat doma.

Je to prý naprosto přirozený jev, protože chutě se v průběhu lidského života mění.

Z několika vědeckých studií vyplývá, že lidé zpravidla přicházejí různým věcem na chuť až v dospělosti, přesněji po dovršení dvaceti let. Do té doby se není třeba divit ani zlobit, že děti a mladí lidé často říkají: fuj, tohle nejím. Aniž by vlastně byli schopni vysvětlit proč.

Výsledkem je, že mnohé děti jedí stále stejná jídla. Palačinky, těstoviny s kečupem, hranolky. Zkrátka jim chutnají, vyžadují je. Rodiče a prarodiče se do nich marně snaží dostat ryby, zeleninové saláty.

Britští vědci dokonce používají výraz gastronomický věk a vytvořili žebříček jídel, které lidem zpravidla začnou chutnat až od dosažení určitého věku. Patří k nim například česnek, olivy, luštěniny, zkrátka jídla, která zpravidla lidem nechutnají v dětství. Říká se jim dospělé potraviny. No ano, dítě, kterému by chutnal například grilovaný lilek, krevety, olivy či kozí sýr, je naprostou výjimkou. Zatímco s přibývajícím věkem tyto jídla mnohdy začnou považovat za delikatesu.

„Problém je, pokud dospělí děti do nějakého jídla nutí. V mládí totiž často podléháme vizuálními nebo čichovému podnětu a získáme dojem, že některé jídlo prostě není dobré. Později, za mnoho let ho ochutnáme a najednou nám vůbec nevadí,“ uvádí nutriční specialistka Karen Poole, která měnící se chutě lidí zkoumá.

Mezi takzvané dospělé potraviny jednoznačně řadí následující: česnek, ančovičky, olivy, sýry s plísněmi na povrchu, křen, špenát, avokádo, chřest, lilek, fazole, okurky. K těm se prý propracujeme, až jsme takzvaně gastronomicky dospělí, i když samozřejmě ani v této oblasti neplatí nějaká striktní pravidla. Někomu prostě špenát nechutná celý život a někdo si ho radostně dává už od dětství.

„S problémem, že se rodiče či prarodiče snaží děti nutit do nějakého jídla, se setkáváme poměrně často. Mnohdy tím dítěti nějaké jídlo znechutí. Zajímavé přitom je, že je mnohdy nutí do jídla, které dospělí sami nejedí,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová. Za nevhodné považuje dávat dětem zkoušet příliš brzy právě potraviny, které jsou označovány za takzvaně dospělé. Tedy stravu s výraznými, kořeněnými chutěmi, mastnou, hodně osolenou.

Každopádně rozdílné a měnící se chutě vyvolávají v mnoha rodinách rozruch.

„Babička je zvyklá silně solit a my se naopak snažíme solit málo,“ vypráví čtyřicetiletá Klára. „Jenže naše desetiletá dcera je silně slaným jídlem u babičky nadšená. Takže u ní takzvaně pěkně papá, babička se raduje a my jsme naštvaní, že do sebe dostává zbytečné množství soli. Navíc se už po solničce shání i doma. Nevíme, co si s tím počít, protože babička je samozřejmě naštvaná, když se řekne cokoli, co se týká jejího způsobu vaření,“ tvrdí.

Zajímavou zkušenost má v tomto směru i pětašedesátiletá Olga. Celý život byla přesvědčena, že nesnáší parmazán, sýry s plísní, zkrátka chuťově výrazné sýry. Prostě je nejedla, protože měla z dětství zafixováno, že jsou nedobré. „Kdysi mi je maminka dala zkusit, přesně jsem si pamatovala tu chuť. Táta je přivezl z Itálie, celá rodina se nad nimi rozplývala a já je plivala z pusy ven. Od té doby jsem takové sýry nikdy nejedla. Okusila jsem je znovu až po šedesátce, na dovolené v Itálii. Od té doby se po nich můžu utlouct a nedělám nic jiného, než že ochutnávám nové a nové exotické druhy sýrů,“ vypráví.

Nejvýrazněji se podle vědců mění chutě u žen v období přechodu. Je to prý podobné jako když změnu chutí pozorují ženy v těhotenství. Ale dámy v přechodu jsou prý na tom ještě hůř, jen se o tom příliš nemluví. Rozbouřené hormony v jejich tělech vyvolávají ukrutnou chuť na sladké nebo naopak na slané, ostré, výrazné pokrmy. Těžko tomu odolat a je to jeden z důvodů, proč právě v tomto období hodně žen přibírá na váze.

Takže, ať už jsme v jakémkoli období, je dobré vědět, že nic netrvá věčně. Jestliže vnoučata odmítají špenát či rybu, může se klidně stát, že za třicet let budou ryby a špenát patřit k jejím nejoblíbenějším jídlům.

gastronomie
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Dnes jsem v TV sledovala pořad pana Polreich , seznamoval diváky s azijskými jídla, kde je hlavním činitelem rýže. Mám ráda rýži jako přílohu k omáčkám nebo zelenině či pečenému masu. Ovšem to, co vařil, bylo sice krásné na pohled, ale nejedla bych z toho nic. Rýže zde byla většinou kašovitá, někdy sladká. To jsem nejedla nikdy a asi už jíst nebudu. Zato z řady příkladů zde jmenovaných jako příklad uvedu, že jsem jako dítě nejedla špenát, zelí , sýry. Dnes vše jím docela ráda. Ledvinky ani mořské plody nejím nikdy, po obojím mi bylo špatně.
Věra Ježková
Stejně jako v dětství nejím rajčata, měkké sladké ovoce, rosoly, želé. Stejně jako v dětství miluji např. koprovku, rajskou a kozí sýr. Na špenát jsem si zvykla, ale nevyhledávám ho. Jedinou změnu jsem zaznamenala v pozdější dospělosti, kdy po mnoha letech pití pouze červeného vína si začalo tělo žádat bílé.
Dagmar Bartušková
Skladbu potravin jsem v průběhu let obohatila mořskými plody, chilli papričkami, pastami, antipastami, cizokrajným kořením, ovocem a zeleninou, ale i výbornými druhy kávy. Ráda zabrousím do asijské, italské, francouzské i ruské kuchyně - takový pravý kaviár Malossol nemá chybu. Jídla, ke kterým jsem měla v dětství antipatii, přetrvávají. Doposud nesnáším fantóm školky - dušenou mrkev a luštěniny. Brr! Dnešní matky moc nevaří, mají na to, aby jejich děti byly odchovány ve fastfoodech. Bohužel. Pokud dává babička vnoučeti soustavně slaná nebo kořeněná jídla, tak je mdlého rozumu. Jednou za čas to ale nevadí.
Dana Puchalská
Dříve jsem nemohla ani vidět ani jíst ani nic jiného vařenou a dušenou zeleninu. Hlavně tu pro mně odpornou směs mrkev a hrášek a vepřové maso. Je to pozůstatek školní jídelny. Fuj tam byly občas lidově řečeno blafy.A to se nezměnilo ani nyní. Vždy si pochutnám na zelenině syrové. Hrášek rovnou do pusy z lusků,jinak ani pod výhružkou čehokoliv. Ale v polévce jí mám ráda. (Ovšem bez hrášku- ten ihned rovnám lžící na okraj talíře).Ovšem musí být na jemno nakrájená a ještě podušená na másle a pak je to teprve ono. Ale nikdy před asi 20 roky jsem nepila po jídle pivo. A teď si ho s chutí dám i při posezení s přáteli.
Libor Farský
Aha, tak už je mi to jasné! Jsem v přechodu ...
Margita Melegova
V tom clanku je velky kus pravdy, cely zivot jsem nemusela maso, na stari se to obratilo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%