Jak jsem vařil nastavovanou kaši
ilustrační foto: pixabay.com

Jak jsem vařil nastavovanou kaši

22. 3. 2018

Nevím, jak vy, ale já mám často chuť na něco netradičního, kuře mám v různých úpravách až tak často, že taková nastavovaná kaše může být vítanou změnou. Konec konců, jedl jsem ji naposledy jako dítě a vzpomínky mám sice matné, ale veskrze pozitivní.

Tak jsem se rozhodl, že zmíněné jídlo vyrobím, vylepším kusem flákoty a opečenou cibulkou, což je (až na některé maličkosti) jídlo téměř dietní.

Kroupy jsem dal přes noc namočit, druhý den uvařil brambory a čekal, až se dovaří kroupy.

Tedy fakt jsem čekal dlouho, manželka tvrdila, že bohatě stačí půl hodiny, ale bylo to pořád tvrdé jak bota a ani chuťově mne ty kroupy zrovna nepřesvědčily, že už jsou hotové. Mimochodem ta chuť krup také nebyla nijak zvláštní, ale já nepolevil a vařil tak dlouho, až potvory změkly, což avizovanou půl  hodinku velmi bohatě překročilo.

Udělal jsem tedy bramborovou kaši, přidal byliny a koření a slavnostně chtěl přidat rozpadající se kroupy.

Teď si dovolím trochu odbočit, já i manželka používáme brýle na čtení, ale kromě knížek a některých dalších věcí je prakticky nebereme vůbec, protože jsme sakra přece ještě mladí a nebudeme pořád někde tahat brejle, nemám pravdu ? No tak tolik asi na okraj, aby bylo mezi námi jasno.

Vrátím se teď k té kaši, ta chuť krup byla opravdu nezvyklá, a tak jsem z koše vykutal pytlík od krup, nasadil tolik „nepotřebné“ brýle a chtěl jsem si přečíst, jak dlouho ty kroupy mám vlastně vařit.

Moje prohlédnutí bylo jistě srovnatelné s prohlédnutím biblických postav, protože jsem vařil docela maličké bílé fazolky, nikoliv docela maličké krupky, jak jsem byl dosud přesvědčen.

Na mysli jsem však neklesl a fazolky proměnil  ponorným mixerem na jakousi hmotu, kterou jsem bystře přidal k té bramborové kaši a promíchal. Tedy, přátelé, nevím, zda někdo z vás tuto kombinaci kdy jedl, ale pro ty, kteří dosud ne, tak  musím konstatovat, že to vůbec, ale vůbec není špatné, ba naopak. Dokonce se musím přiznat, že když jsem nastavovanou kaši dělal znovu (samozřejmě  teď už správně), tak se mi po té z fazolí i lehce zastesklo.

Má to ovšem jedno poučení: když blbě vidíš, přestaň machrovat a vezmi si brýle…

Můj příběh
Autor: Petr Halda
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Nastavovanou kaši nemusím, ale vaše nová receptura vypadá nejen zajímavě, ale i jedle. Hezky se vám to podařilo. Už se těším, co přehlédnete příště. :-)
Zuzana Pivcová
To už je Váš druhý experiment, a jak vidím, opět zdařilý. Líbí se mi ta pohotovost, s níž měníte původní recepturu. A ještě to umíte s nadsázkou vylíčit.
Elena Valeriánová
Od srdce jsem se zasmála. Manželka měla zase pravdu! A ty brýle, ty mi připomínají mého manžela, stokrát jsem mu říkala, aby si je nasadil, když něco dělá, ale on je ... no prostě Janek zaťatý. Váš článek se hezky četl, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.