Ilustrační foto: pixabay.com

Záhada

23. 3. 2018

Můj příběh

Autor: Lidmila Nejedlá

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Josef Borecký 7.11.2018 06:36

Čekal jsem s napětím čím to asi bude, čekal jsem tlapičky toho zatoulaného zajíčka...

Jana Kollinová 26.3.2018 11:05

Nádherně něžně jarní.

Jitka Hašková 25.3.2018 18:50

Moc krásné!!

Marie Doušová 25.3.2018 17:21

Hezky napsané .

Eva Mužíková 24.3.2018 16:22

LIDMILKO,.... co napsat,,, Jsi zkrátka úúúúžasná pisatelka...

Alena Vávrová 24.3.2018 15:14

Máš krásnou představivost a vyjadřování, Lidunko. Moc pěkně napsané!

Ludmila Vacková 24.3.2018 10:45

Krásně napsané. Také jaro vyhlížím. Zatím nezaťukalo.

Jaroslava Handlová 24.3.2018 09:09

Roztomilé jaro! Je mi líto, že u nás se mu letos ještě moc ťukat nechce. Čím to asi je?

Helenka Vambleki 24.3.2018 04:05

Já měla podezření na Podřipskou, že si ušlapuje kanafásek, přece jen, jestli byl naškrobený, tak zrovna měkkoučký není....no, rozuzlení naštěstí přišlo a nemusíme čekat do dalšího pokračování :-)

Zdenka Jírová 23.3.2018 23:06

Já chodím kontrolovat jaro do parku. Právě dnes jsem zase zašla na kontrolu. A našla jsem to! Přiletěli špačci. Když jsem ještě bydlela v domě se zahradou, jaro nám vždy ohlašovala hejno špačků,kteří se vraceli domů. Na trávníku vždy udělali rojnici a sezobali vše, co našli. Někdy ještě na trávě ležel sníh a po)ak se mi natlačili na parapet, kam jsem jim sypala krmení. Že je květen, vždy mi ohlašovaly vlaštovky, které pravidelně létaly k nám pod střechu. A když se sesedaly na blízkých drátech , to jsem věděla, že podzim na sebe nenechá dlouho čekat.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková