Vzpomínka na výlet na kolech

Také bych mohla vyprávět,kdy nám bylo jako Vám,paní Zdeno a jely jsme s kamarádkou na kolách do Podkozí za Kladnem.Ze Smečna.Zkrátím to.Kamarádka 2X píchla,prvně zastavil muž a byl ochotný kolo opravit,chtěl na nás nějaký vercajk,podíval se do taštičky za sedlem a tam rtěnka a hřeben.Už si nepamatuji jak kolo dal dohromady,ale do Podkozí jsme dojely a tam kámoška píchla podruhé.Hostinský nám to opravoval stylem,že na duši moukou lepil záplatu.No dopadlo to tak,že nás kdosi autem odvezl domů,kolo jsme tam nechaly a druhý den se pro něj do Podkozí jelo.Byly jsme mladí a měly z toho legraci.Kdeže lonské sněhy jsou.

Zdenko, hezká vzpomínka, já jsem na tom podobně jako Zuzka, na kole jezdit neumím, kdysi jsem se to učila u babičky na vsi, byla jsem městská holka, nebylo kam jezdit, tak jsem to zapomněla, ale můj bratr kolo měl, a uměl ho využít. Díky za napsané.

Zdenko, náhodou jste byly krásné děti. Škoda, že jsi se na fotografii neoznačila. Hezká vzpomínka.

Krásná vzpomínka, hezký článek a nedivím se, že i po těch letech si na to člověk rád zavzpomíná.

Půvabná vzpomínka i fotografie !

Pěkná vzpomínka. Připomněla mi jediný cyklo výlet s mými deváťáky. To bylo něco! Jela jsem poprvé na kole s přehazovačkou, které mi půjčila naše ředitelka. Přehlédla, že není v nejlepším technickém stavu a já se jen díky šikovnosti jednoho žáka na tom výletě nezmrzačila. A to nás čekala horská jízda a chata bez vody a elektřiny. Všichni na to rádi vzpomínáme. :-)

Moc hezké vzpomínání, taky máme prima třídu ze základky a stále se scházíme. Na kolech výlety byly na Šumavu a to jsme si dali.. Do kopců jsme my holky kola jen vedly.

Já měla kolo značky Pionýr a bylo to fajn. A když jsem byla větší dostala jsem kolo Eska s beranama. A to byla teprve jízda. Ano žádné navigace jsme neměli a přesto jsme vždy dojeli všichni tam,kam jsme měli.

Já jsem se, Zdeno, jezdit na kole nenaučila. Vlastně trochu na cizím, ale tak málo, že jsem to zapomněla. Kdysi jsem psala příspěvek Sorry, já jezdit neumím. Vaše vyprávění i fotka se mi moc líbí. Připomíná mi i naši třídu ve stejném věku.

Taky jsem jako mladá ráda jezdila na kole. K nezapomenutelným cestám patřil např. sešup z Ondřejova do Chocerad (a pak kolo tlačit zpátky) nebo z Bezdězu do Starých Splavů (v rámci branného kurzu na fakultě).