Pozor, jede senior

Kdo by to řek, že narazím tu na multi hororové čtení, no pravda je to k zamyšlení...

Děvčata a kluci, děkuji za vaše komentáře. Oldo, také jsem byla líná vrátit se pro skřipec na nohavici. Mirku, těším se na ten článek a opatruj se. Libuško, co to tam máte za seniora divocha, máš dobré brzdy. Františku a Lenko, i já mám koloběžku, ale bez vnuka si připadám už ...no...blbě. Alenko, chůze je pro seniory nejlepší. Vážení, tak hlavně opatrně!

Taky mám kolo - ale jezdím jen mimo silnici a ještě jen občas. Ale s koly a seniory na silnici už mám také zkušenosti. Tak si tak jedu městem padesátkou po hlavní, přede mnou most v zatáčce doprava. Malinko jsem do ní zpomalila - naštěstí - a v tom se mi zleva z vedlejší cesty před auto vrhl sebevrah. Chlapík starší než já, celý v šedivém, černé a hnědém oblečení, bylo mu úplně jedno, že může způsobit nehodu. Šlápla jsem na brzdu, auto za mnou mělo co dělat, aby to také ubrzdilo. A chlap nic, jel si jako by se nechumelilo. Ptala jsem se na něho jedné známé, prý to tak dělá vždycky, i jí to už provedl a několikrát. Jiné než tmavé oblečení na kole bez světel v našem kraji asi staří a starší lidé nemají.

Senior nesmí nic podcenit, protože v kritické situaci neumí tak improvizovt jako zamlada. Byl jsem líný dojít si pro igelitku, do níž bych si na nosič schoval větrovku. V rychlé jízdě se mi rukáv namotal z nosiče do bubnové brzdy zadního kola. To je pocit, jako když vás něco náhle zezadu chytne a na místě přidrží. Začal slalom s drobnými smyky, použil jsem celou šířku vozovky, naštěstí nikdo kolem nejel a podařilo se mi zastavit bez držkopádu. Rukáv jsem nezachránil, bubnová brzda jen tak nepustí. Zapomenu na něco zas příště?

Líbí se mi článek, obsah stojí za úvahu, jestli ve svém osobním konání znovu zhodnotit rizika.... Dobrá inspirace od Lidmily. Když najdu čas, možná napíšu článek, jak a kolikrát, jsem si dal na kole na hubu :-) ....protože jsem se přecenil.

Limi, pravdu díš. Myslíme si, že se nám každý ze slušnosti ke stáří vyhne a ono ne. Na kole jsme jezdila zamlada, teď bych si na něj asi už nesedla a ve městě už vůbec ne. Musím říct, že občas si na vícevěké chodce, kteří přechází přes silnici, aniž by se rozhlédl, jestli nejede auto, taky zanadávám. :-)

Bohužel jsme byli chudá rodina,rodiče mi kolo nekoupili,tak jsem se nenaučila v dětství jezdit,později taky ne a na starší kolena to už nemá smysl,nikdy už bych neměla tu jistotu.Takže manžel jede na kole a já na koloběžce,do kopce tlačím,s kopce se řítím,a je to krása.K tomu ještě jezdím na dráhách na inlajnech, dokud je fyzička,si užívám.

Taky dávám ruku na ♥, že občas je to o držku, ale opět znova a znova usedám na kolo. Přilbu mi přinesl Ježíšek asi před deseti lety a vždy ji na hlavě mám. Od 22.1. ale jezdím častěji po chodníku a případnému policistovi připomenu nehodu Květinky a mou obavu s tím související - a když mi dá pokutu dvě stovky, tak si řeknu - co to je proti životu, co je to proti několikaměsíční hospitalizaci???

Lidu, tu ruku na ♥ také mám. Letos jsem ještě na kolo nemohla a taky ho nemám v pořádku, musí do servisu. Helmu jsem dostala již před časem, ale já už dlouho na silnice skoro nepáchnu, jezdím výhradně po stezkách. Tedy doufám, že ještě budu jezdit. ;-)

Správně - ruku na srdce... Proto už staré těžké kolo nechám odpočívat ve sklepě, nechci nikoho ohrožovat! Cyklisté, kteří se na silnici, nebo stezkách chovají nezodpovědně mi hodně vadí!