Grenadýrmarš. Znáte toto jednoduché jídlo?
ilustrační foto: pixabay.com

Grenadýrmarš. Znáte toto jednoduché jídlo?

5. 4. 2018

Vím, že valná většina čtenářů a především čtenářek ví naprosto přesně, o čem je řeč, ale myslím, že s našimi důchody neuškodí občas si připomenout jídla jak jednoduchá, tak především levná a při troše snahy i velmi chutná.

Já osobně jsem se grenadýrem seznámil asi jako třicetiletý v práci, kdy nějaká moudrá hlava přišla na to, že není třeba zaměstnancům vydávat stravenky, když mohou čerpat z vlastní závodní kuchyně. Bohužel ta byla tehdy v Děčíně a já ve Velkých Žernosekách, tak jídlo přicházelo vždy studené po hodině cestování. Navíc chuťově si ta závodka nijak nezadala s tehdy proslulými školními jídelnami, a mohu vám říct, že jsem to od zaměstnanců coby náčelník stanice dost často schytal. Leč bylo rozhodnuto nějakým moudrým soudruhem, a jídla nám takto chodila asi půl roku, než to konečně po hromadě stížností  někdo změnil.

V té době závodních obědů jsem přijal novou sílu jako operátorku vlakové dopravy, dívenku asi devatenáctiletou, krásnou blondýnku,  štíhlou jako laň. Žádný div, že ji posunovači chodili očumovat, jak to jen šlo, a oni si vždy vymysleli důvod, aby to šlo!

A jednou v době její denní směny nám přišel z Děčína oběd, jak správně předpokládáte, byl to grenadýrmarš. Tehdy to děčínští „chemici“  alespoň tak nazvali. Já samozřejmě věděl, že dívenka je mlsná, proto též tak krásně štíhlá, ale neudržel jsem se a pootevřenými dveřmi ze své kanceláře jí při obědě tajně pozoroval. Tak ona to opravdu poctivě ochutnala, potom přisolila, pak nakapala z lahvičky i polévkové koření, a teprve potom to šla vyhodit do záchodu.

No, já sním skoro všechno, ale zde jsem jí musel dát alespoň z části za pravdu, jak to v tom Děčíně vyrobili, nad tím zůstával rozum stát.

Pak jsem grenadýra objevil v nějaké kuchařce i s tím, že to bylo oblíbené jídlo rakouských grenadýrů, kteří v podstatě jedli to, co kuchyni zbylo z dřívějška a dodávalo to sílu a chuť do boje.

Jsem nevoják,  chuť do boje nemám a nikdy jsem neměl, ale grenadýra si s manželkou občas děláme, a to tak, aby nám chutnal!

Recept, který přihazuji, si nedělá nárok na jedině správný, ale pro ty, kteří snad ještě grenadýra neokusili, by to mohl být první návod, než si najdou ten svůj, co jim bude chutnat ze všeho nejvíc.

Tak tedy: 4 střední brambory, 100 gramů těstovin (já mám rád fleky), 2 střední cibule a trochu sádla, trochu škvarků, kousek uzeného, sůl, pepř a mletá paprika.

Brambory uvaříme v osolené vodě do měkka, těstoviny taktéž, ale pochopitelně zvlášť, nikoliv v jednom hrnci. Na pánev dáme trochu sádla (tak půl lžíce), přidáme hrst vepřových škvarků a pokrájenou cibuli na tom necháme zesklovatět. Přidáme kousek pokrájeného uzeného (nemusí být), osolíme, opepříme a opaprikujeme. Zamícháme a sundáme z ohně.

Brambory pokrájíme nebo protlačíme skrz sítko na bramborový salát, smícháme s uvařenými těstovinami a obsahem pánve v zapékací míse a na 10 - 15 minut do trouby asi na 190 stupňů. Kdo má v troubě horkovzduch, tak zapne!

Je k tomu dobrá kyselá okurka nebo salát z červené řepy. Ale to už přeháním ! Jasně, že je k tomu dobré především to, co chutná vám.

Ale stejně si říkám, že kdyby to takhle tenkrát dostala ta  operátorka, tak to třeba ani vyhodit nešla…

Tak dobrou chuť a budu rád, když mi napíšete svoje osvědčené obměny. Já to zkoušel ještě s kyselým zelím, ale nyní to nejde, protože Warfarin se s ním nemá rád… Ale jinak to je mlaskačka pro draky s tím zelím, jak říká kámoš Pavel, a ten to při své váze musí vědět!

Jo, fotit mne to nenapadlo, tak pardon, bez vlastního obrázku.

Můj příběh
Autor: Petr Halda
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Tak já jsem vůbec nevěděla, že to, co si někdy smíchám ze zbytků se jmenuje Grenadýrmarš. S tímto názvem už to získává větší respekt, než použité zbytky.
Alena Tollarová
Znám velmi dobře od dětství. Dělám si ho většinou, když mi zbudou třeba dvě ve slupce uvařené brambory. Zkoušela jsem i jiné těstoviny, ale nejlepší jsou klasické fleky. Nedávám ani žádné uzené ani papriku, takže je to ještě obyčejnější. A nejlepší je jíst ho rovnou z kastrólu a vyškrábat to připečené dno :)
Margita Melegova
Bezvadna rychlovka, u nas plati 3x a dost, pokracovani dalsi rok.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.