Vůně mého dětství
FOTO: autorka

Vůně mého dětství

5. 4. 2018

Nemám zrovna dobře vyvinutý čich; vůně identifikuji obtížně a koupě drahé voňavky pro mne by byly zbytečně vyhozené peníze. Přesto mám některé vůně kdesi v sobě hluboko uložené. Jsou to vůně mého dětství.

Vůně pilin a hoblin. Nejkrásnější vůně mého dětství. Vdechovala jsem ji dlouhé hodiny v truhlářské dílně pana Ř., do jehož domu ve vesničce u Příbrami jsem jezdila s prarodiči a maminkou na prázdniny.

Vůně nasbíraných hub, které jsem s babičkou čistila a krájela. A potom nejedla. Dodnes je moc nemusím, ale voní krásně.

Vůně čerstvě nadojeného kozího mléka od paní Ř. Dnes si jako lahůdku občas dopřeji kozí sýr.

Vůně lesa a jehličí.

Vůně čerstvě pokosené trávy.

Vůně deště na venkově. (Déšť jsem vždy milovala jako očistný, smývající z mé duše všechno špatné. Bála jsem se ho ale ještě několik měsíců po povodních v roce 2002.)

Vůně podzimu, který miluji celý život. Mlha, tlející listí.

Vůně ohně. Ohýnků rozdělávaných v přírodě i těch v kamnech, jimiž jsme doma topili. (Jsem tak trochu pyroman.)

Vůně linoucí se z buchet nebo koláčů, které babička nebo maminka právě vyndaly z trouby.

Vůně zářícího vánočního stromku v pokoji, do něhož před chvílí přiletěl Ježíšek. (Ježíšek byl malý chlapeček a přilétal otevřeným levým horním okénkem.)

Vůně školních jídelen.

„Vůně“ jatek. Z pražského bytu jsme měli výhled na nepříliš vzdálená jatka (dnešní Holešovickou tržnici). Někdy cítit nebyla. Před deštěm ale spolehlivě. Říkali jsme: „Smrděj´ jatka, bude pršet.“ Tak tahle vůně mi nechybí.

Text byl publikován v lednu 2017 na webu Národní kroniky SenSen.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Zamyslela jsem se....je na to v téhle době čas.....jako dítě jsem dá se říct vyrůstala u dědy a babičky. A pak se tam ráda vracela na prázdniny. Nikdy mi tak letní rána nevoněla ani stmivajici se večery jako tam. Ať jsem léto trávila kdekoli. Celý život na vůni zahrádky u domečku na kraji vesnice jen vzpomínám. Dneska už mám taky domeček na vesnici. Je mi o půlstoletí víc. Vyjdu na zápraží, vypiju si kafe a pozoruju, jak jde sluníčko po obloze nahoru. A vidím...záhony zeleniny potřebují zalít. Stromky okopat. Měla bych vyprat. A co budu vařit? Mladí se vrátí z práce, uvítají to. Vnuk ještě spí...bude jednou na to léto v našem víkendovém domečku taky tak vzpomínat...? Ranní káva je dopita a hurá do práce. Baví mě všechno, co tam dělám. Ale občas mi myšlenky přece jen utečou do tamtoho domku. Že mi nic nebrání jet se přesvědčit? Vrátit zpátky se nelze. Jak domek, tak jeho okolí a ulice, i celá vesnice, už vypadá úplně jinak. Jsem ráda, že má naše rodina kam v létě jezdit. Co se dá dělat...čas vrátit nelze....
Eva Mužíková
Milé... ještě dodám vůně čerstvě pořezaného dřeva, vůně mléka na tlamičkách telátek, jehňátek a kůzlátek, vůně včelích plástů, vůně čerstvě zoraného pole za našim stavením... no zkrátka- vůně na které se nedá zapomenout.. Ivano. K, i ty Tvé vůně jsou mi moc a moc blízké:)))
Věra Ježková
Děvčata, děkuji. Jano, černý rybíz miluju od dětství – zapomněla jsem na něj. To prádlo na mandlu musela být krásná vůně.
Jana Šenbergerová
Vůně benzinu, když jsme s tátou jezdívali na motorce, vůně černého rybízu, na který jsem tajně chodila, když ještě nebyl úplně zralý. A také vůně chleba z pekárny, která byla hned vedle školky, do které jsem chodila. A také vůně prádla, které jsem s maminklou chodila mandlovat do ruční mandlovny. Vůně vody v přehradě, kam jsme se chodili koupat, ...
Marie Ženatová
Paní Věro děkuji Vám moc za připomenutí všech těchto vůní, které také tak dobře znám...
Květa Chobotová
Ach, to je nádherných vůní, mám to také tak, v úctě zdraví květa
Věra Ježková
Děkuji. Máte také hezké vzpomínky.
Dagmar Bartušková
Věro, článek se mi líbí, přenesl mě do všech těch vůní, které v něm popisuješ - kromě jedné, vůně čerstvě nadojeného kozího mléka je mi úplně cizí. Vůni pilin mám spojenou s cirkusem, jak jsem napsala ke ve včerejší OD. Díky!
Jarmila Fialová
Z dětství mám vůni libečku z babiččiny polévky,vůni sila a obilí znám také moc dobře(pracovala jsem 25 let na sile) a teď mě často doprovází vůně Procter & Gamble a z druhé strany "vůně" pivovaru
Lidmila Nejedlá
To je milá vzpomínka na různé vůně v našem životě. I já je mám v paměti. Vanilkovou vůni v autě, vůni obilného sila, vůni babiččiny spíže a vůni mých dětí, když byly miminka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.