Hrátky s češtinou: Dvojhláska "ou"

Loupne mi v kloubu, k louži se loudnu. Loupežnici mě loupákem neohrozili, jen ho okousali.

Ouha! Koukám jako moula, hubou kousek housky žmoulám. Sousto spolknout zkouším, spláchnout ho vodou toužím. Ke kohoutku se ploužím jako house k louži. Třesoucí se rukou kohoutkem kroutím, vodou chutnou a chladnou sousto trubkou do žaloudku spouštím. :-) Na tebe, Věrko, nemám.

Ale to na obrázku asi není loutna ...

Věrko,Věrko, hledala jsem moudra, však místo mozku hrouda, hlava se mi někde toulá, je to děsná louda, každý závit doutná.....hledám sobě kout!

Je vidět, že s češtinou umíš krásně zacházet.

Jste skvělí, děkuji! Zuzko, kromě spojek a předložek je -ou- v každém slově.

Múza se na mě vykašlala, takže teď zrovna mě sice něco napadlo, ale nedopadlo. Snad příště. Ale u vás moc dobrý. :-)

Ouha, po oukropu na mrouskání přišla na něj touha! Ty řeči s outěžkem nebudou bouda. A to vše za kousek lásky na palouku u blatouchu. Teď to budou houpy, houpy, kočka snědla kroupy. Nech brouka žít!

V nabídce knih mne zaoujala novinka „Housenka na kdouloni“

Mourek se zatoulal, zabloudil, na louce smutně kouká a mňouká, náš miloučký kocourek. Housenka se souká, na motýla houká. Okoun plave out of Windows. Moucha slouží pavoukům. Je Klaus kouzelník anebo klaun? Melouna a houby strčí tlouštík do trouby, vyndá z pouzdra šrouby a jde po koutech hledat roury. Zapomněl na mouku, asi na něj houknu. Až zatopí řekne ou kej a brouká si to mou oblíbenou.