Pravá, nebo levá?

Jsem čistý levák, ale vzhledem k tomu, že mne v první třídě učitel mlátil smyčcem přes levou ruku, když jsem chtěl psát, udělal mi v hlavě akorát bordel. Takže dnes už nevím, co vůbec jsem.

Jsem pravák, ale něco přece jen přenechám levé straně. Např. kabelku přes rameno také nosím zásadně nalevo, na koloběžce se odrážím levou nohou, mobil při volání předávám z pravé do levé. Make up provádím zleva doprava a nehty si lakuji nejdříve na levé straně. Znám se celý život a tak o sobě dost vím.

Oko a ruku jsem nikdy nezkoumala. Spíše ruku a nohu. Pro mě jsou to úplně nové informace. Dík.

Já jsem pravák a všechno ostatní jsem měl nalevo, třeba mobil. Na vojně jsem mířil vždy levým okem. Ale po úraze , kdy se mi poškodil zrak levého oka, jednoduše převzalo žezlo pravé oko a vládne. je dobrý, když se všechny ty orgány, vnější i vnitřní, přiměřeně trénují. Co se netrénuje, zakrní, to víme.

To je moc zajímavé. Vím, že jsem přeučený levák - maminka na to přišla, až když jsem byla dospělá, si všimla, že některé věci dělá jinak než ona, levou místo pravou. Ale podrobně jsem to nezkoumala. Pravou půlku těla mám malinko menší, boty musím také zkoušet levou nebo raději oběma nohama. Zatáčení vpravo a vlevo mám jako praváci.

Věro, teď jste mi nasadila brouka do hlavy. Jsem pravák, ale s levou občas taky něco dělám. Jinak o tom fakt vůbec nepřemýšlím. A asi ani nebudu. :-)

Děkuji vám dalším. Zdeni, to vykání je překlep, viď? Borku, jsem ráda, že jsem rozšířila tvoji sbírku. Nemyslím, že své návyky pozoruji; prostě to tak mám a někdy si to uvědomím – např. když jsou pokladny pouze vpravo. A na fakultě nás o tom také něco učili. Olinko, díky za reakci; vím, že jsme se o tom bavily před bowlingem. :-)

Jsem levačka, ale píšu pravou, ve čtyřicátých letech se tím učitelé vůbec nezabývali. Něco umím stejně oběma rukama, jen krájím a škrábu brambory jen levačkou. Šít umím oběma, ovšem levo, nebo pravotočivá nějak nechápu, ani nevnímám.

To je, Věrko, velmi zajímavé, nikdy mě nenapadlo takové pozorování svých návyků. Jsem pravák, ovšem zřejmě budu také levotočivý. Po 30 let jsem byl totiž v zaměstnání zvyklý stoupat po levotočivém centrálním schodišti a také v Kauflandu byla má trasa levotočivá, což mě jistě muselo ovlivnit. Kromě toho mám stále tendenci brát telefonní sluchátko do levé ruky, ačkoliv na levém uchu mám ohlušený nerv a držet telefon levou rukou u pravého ucha je velmi nepraktické... Nejvíc mě pobavil Tvůj originální termín "orientační nesmysl", je vlastně podobný výrazu "hudební hluch". Ukládám si mezi nové výrazy v ČJ, děkuji.

Váš článek mě vede k zamyslení, zda podobnou anomálií netrpím také, alespoň zčásti. Píši a čtu normálně, ale když něco tvořím rukama, třeba něco vrtat, přendám do levé a pokračuji. S orientací mám také problémy, zvláště v hotelích, nikdy si nepamatuji, zda mám pokoj nalevo nebo napravo od výtahu. Než se to naučím jedeme domů.Než to zvládnu, jedeme domů. Zvláště mi dělá potíže rychle určit, na kterou stranu je otočeno písmeno "C", "b" a "d".Nad tím se vždy vteřinu zastavím a pomocí mnemotechnické pomůcky určuji. Např, vím, že měsíc,když couvá, tvoří písmeno C. Tak si na něj rychle vzpomenu a C napíši dobře,