Staré holčičky

To se mi líbí, byly jsme také taková parta holek, keré se znaly již několik desítek let. Bohužel, léta nikomu nepřídávají a tak jedna se odstěhovala za svým přítelem a setkává se s námi jen výjimečně, ta nejstarší má zdravotní potíže s chůzí, tak jsme ve spojení nejčastěji jen po telefonu. Tak nám společné chvilky ubývají. Ještěže existuje mobil. Všechny žijeme samy, tak se i mobilem kontrolujeme, zda jsme v pořádku. Ale stále spolu" držíme".

Smekám dámy. Vážím si každého kdo má, mimo svůj domov a své nejbližší, další okruh svých osobních přátel na setkávání. Rozšiřuje to pohled na zbytek světa.

Takové tzv. dámské jízdy bývají záživné ! A když se sejdou dámy, které si rozumí, tak je o zábavu postaráno !

Hano , také máme babinec, kde se setkáváme dvakrát do roka a je nám spolu fajn.Probereme, co je nového, kdo má nové vnouče a jak jde život. Je to příjemné posezení.Takhle se setkáváme už několik let.

Vskutku chvály a následováníhodné!

Taková ženská sounáležitost je vzácná. Ať vám vydrží.

Od pohledu sympaťačky. Kterápak z nich asi bude Hanička Švejnožička?

To nic, Hanko, já jsem tu loni u nějaké fotky uvedla, že mně spolu s dvěma kocoury je 100 let! A pokud se scházíte jako holky, nic proti tomu, naopak. Je to štěstí.

Věřím, že taková setkání jsou velmi příjemná. Nás je pět – holek, které se v průběhu let sešly v jednom zaměstnání. Dvě jsme v důchodu, jedna stříhá metr a ráda by šla do předčasného, čtvrtá to má asi za dva roky a poslední za let dvacet. Scházíme se asi čtyřikrát do roka v jedné restauraci. Vždy si přineseme vzájemně dárečky, probereme život, já udělám fotodokumentaci. V mezidobí si mailujeme, hlavně posíláme hezké obrázky a videa. Ta, co stříhá metr, je moje dobrá kamarádka, dokonce ze stejné ulice, s tou se vídám častěji. Je to prima.