Úvodní foto: PŘÍBRAMSKÝdeník.cz. Zdroj: Karel Haderer

Srpen 1968 a později

12. 5. 2018

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(4.6 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 15.5.2018 21:52

Libore a Hano, děkuji i vám.

Hana Čadová 15.5.2018 21:25

V srpnu r. 1968 jsem pracovala na Václavské náměstí a projíždějící tanky jsem viděla. Také jsem jezdila k babičce k MB. V Luštěnicích byla voj. posádka. V MB byl ruský obchod.

Věra Ježková 14.5.2018 08:12

Děkuji.

Josef Borecký 14.5.2018 05:57

Taky si to vybavuji . Bylo mi deset, prázdniny v Luhačovicích . Nejdřív pár dní předtím, přišla vichřice a zporážela stromy na kolonádě. (Asi předzvěst) a pak ráno před krámem zděšení zprávy a letadla nad hlavou. Konec zlatých šedesátých.

Věra Ježková 13.5.2018 07:05

Děkuji vám. Vlastní fotky pochopitelně mít nemůžu, proto jsem ráda, že jsem našla dost vhodných na webu.

Zdenka Jírová 13.5.2018 00:53

Svůj "Srpen 1968" jsem prožívala na dovolené v Bulharsku a popsala v článku "Poč nesnáším lečo aneb Vzpomínka na srpen 1968". Na to se zapomenout nedá.

Zuzana Pivcová 12.5.2018 21:05

Díky, Věrko. O "svém" srpnu 1968 jsem napsala před několika lety do i60 příspěvek pod názvem Mělo to být super léto (pro zájemce). Bylo mi 19 a tím skončilo bez přehánění mé radostné mládí.

Libor Farský 12.5.2018 18:26

Opět výborně zpracovaný dokument, obohacený o vlastní prožitek. Mám dojem, že k tomu "věšení na lucerny" došlo v Maďarsku, nebo se mýlím?

Dana Puchalská 12.5.2018 13:55

Já byla malá holka. Ale to jak přijeli, mi z hlavy jen tak nikdo nevygumuje. Byla to fakt bratrská pomoc.

Eva Mužíková 12.5.2018 11:39

Ve Vojenském prostoru Ralsko jsem pracovala jako technik u Vojenských lesů a statků v letech 1962 - 1966. i tenkrát byl pro veřejnost, jak píše Ivana, uzavřen. Jsem ráda že nyní žije, je zpřístupněn a tak se pro mnohé otevřela možnost vidět nádherné kouty této krajiny...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková