Problém je v tom, že je obtížné se na ně dostat. Zatímco na Krétu či Rhodos si stačí zaplatit zájezd z cestovkou a ta turistu z letiště dopraví pohodlně autobusem či taxíkem na objednané místo, na většině těchto takzvaně neznámých ostrovů není letiště. Jsou malé a dá se na ně dojet jedině lodí. Takže je třeba se dopravit na nějaký nejbližší velký ostrov s letištěm a z něj pokračovat po moři. Což už je logisticky náročnější.
Lodní spojení samozřejmě vždy nenavazuje na let, je třeba někdy zařídit na větším ostrově nocleh, případně na loď několik hodin čekat. Ovšem, komu trocha tohoto cestovatelského nepohodlí nevadí nebo ho naopak vyhledává, protože právě toto k cestování patří, je pak bohatě odměněn.
Právě tyto neznámé ostrovy jsou tím, co si řada lidí pod pojmem Řecko představuje. Nepřeplněné romantické pláže, čisté moře, malé vesničky bez rušných hotelových komplexů, taverny s klasickými domácími řeckými pokrmy, tradiční řecká hudba. Žádné karakoke bary, fast foody, velkoplošné obrazovky, bazény s tlupami animátorů. Na takové ostrovy se dá vypravit soukromě, ovšem chce to trochu schopnost objednat si předem letenku, trajekt a ubytování. Dobrá zpráva je, že některé cestovní kanceláře takové pobyty už také organizují s tím, že pokud trajekt na let nenavazuje, zajišťují i nocleh v blízkosti letiště a odvoz taxíkem na loď další den. Je to trochu finančně náročnější než si koupit klasický zájezd, ale rozhodně nejde o záležitost nedostupnou. Stačí se jen včas zajímat o možnosti, které různé cestovní kanceláře nabízejí. Vyplatí se to.
Člověk pak zjistí, že například existuje kousek země s názvem Folegandros. Říká se, že je to ostrov s nejkrásnější Chorou. Tak jsou nazývány hlavní vesnice, jakési centrální body malých ostrovů, zpravidla vystavěné vysoko v horách. Jejich původní důležitost spočívala v tom, že se v nich lidé zpravidla bránili nájezdům pirátů a díky umístění vysoko je včas na moři objevili. Chora na Folegandru je místo, kde každý pochopí, co znamená pravé, staré, klasické Řecko. Takové, které už je na mnoha turisticky využitých ostrovech jen dávnou minulostí.
Folegandros měří čtrnáct kilometrů na délku a čtyři kilometry na šířku. Když se k němu blížíte, vypadá z moře jako prehistorický šedivý ještěr. Samé hory, skály, žádná zeleň. Jen tři vesnice, přes sedm set stálých obyvatel. Příjezd je možný jediný, do vesnice Karavostatis, která je zároveň přístavem. Z něho je Folegandros zásobován, z něho mají jeho obyvatelé a turisté spojení se světem. Nejjednodušší je dostat se do něj lodí ze Santorini, mnohem známějšího ostrova, který má to, co je v tomto případě podstatné, tedy letiště.
Folegandros je sice malebné, turistikou nepoznamenané místo, ale to neznamená, že místní obyvatelé nevědí, co to turistický ruch je. Naopak. Doprava tam funguje skvěle, na každý trajekt čekají autobusy, které míří do vesniček. I tamní lidé z turistiky žijí. Jen ji dovedou využívat tak, že jejich ostrov neničí, nemění, nebere mu jeho krásu a výjimečnost.
Podobně se dá ze Santorini vyrazit například na ostrůvek Anafi. Ten mohou znát turisté, kteří se někdy opalovali na santorinské pláži Kamari, je z ní krásně vidět. Je od ní vzdálen asi patnáct kilometrů a je na něm v podstatě jedna vesnička. Je ideální pro pěší turistiku, nabízí krásné opuštěné pláže, ale zároveň základní vybavení jako jsou restaurace, jednoduché apartmány, obchody se základními potravinami, zdravotní středisko.
Do stejného souostroví zvaného Kyklady stejně jako Santorini, Folegandros či Anafi patří například i další ostrov, Sifnos. I na něj se dá dostat pouze trajektem, ale ostrov už není tak nepoznamenaný turistikou jako třeba Anafi. Je na něm hodně hotýlků, apartmánových domů, taveren, ovšem, i když se tu turistický ruch rozmáhá, místní si velmi zakládají na tom, že tam nerostou žádné hotely panelákového typu. Naopak, Sifnos zůstává ostrovem mnoha kapliček, kostelíků, malebných pláží, polorozpadlých domků ztrácejících se v záplavě květin, ze kterých vycházejí babičky v černých šátcích, stejné, jako z nich vycházejí po staletí.
Podobných pozoruhodných ostrovů najdeme v Řecku mnoho, nejen v souostroví Kyklady. Řecko totiž opravdu nejsou jen místa, která cestovní kanceláře nabízejí desítky let stále dokola. Lidé, kteří si ho zamilovali, totiž sami žádají, aby cestovky svou nabídku měnily, rozšiřovaly.
Zkrátka, po méně známých řeckých ostrovech začíná být poptávka a na nabídce některých cestovních kanceláří je to znát. Pro někoho to může být výzva a příležitost objevit neuvěřitelně krásné a neznámé kousky světa. Pro jiného, kdo se na složitější cestování s přesedáním z letadla na trajekt, z různých důvodů necítí, to může být příležitost si o nich něco vyhledat na internetu, v knížkách.
Je dobré vědět, že Řecko není jen Rhodos, Kréta a Zakynthos, nýbrž že existuje ostrov Santorini, který může posloužit jako výchozí bod k prozkoumávání dalších, méně známých ostrovů.
