Takže je čas tuto záhadu vyřešit.
Problém číslo jedna: Redaktoři módních časopisů a portálů zpravidla snímky s módou získávají z fotobank, tedy zásobišť fotografií určených pro tisk a z jiných volně dostupných zdrojů. Peníze na zaplacení výborného fotografa, stylisty, vizážisty a modelek plných tvarů a napůjčování či dokonce zakoupení hromady modelů pro focení, má málokterý běžný časopis či portál. Jenže najít takové snímky je zatraceně těžké. Modelek plných tvarů prostě není mnoho a když jsou, jde většinou o mladé dívky. Když je pak vidí zralé ženy, říkají: Jejda, taková mladinká a tak tlustá, no to já v jejím věku nebývala. Zkrátka, najít snímky normálních žen vyššího věku a plných tvarů je těžké, mnohdy nemožné.
Dámy mnohdy říkají: Tak proč nevyfotíte nás, obyčejné ženy? No, přiznejme si, která dáma by kývla na nabídku typu: Hledáme ženy plných tvarů, ideálně XXL vyššího věku, které se nechají nafotit, trošku se sama naličte, vizážistu ani stylistu nemáme, támhle si stoupněte, cvak a je to. Ne, každá žena chce být při focení krásná, obletovaná, vylepšována, když už by si na modelku zahrála.
Problém číslo dvě: Když už nějaká firma prezentuje oblečení pro starší dámy, zpravidla jako modelku obsadí ženu vyššího věku, ale štíhlou. Oblečení na fotkách či na přehlídkovém mole vypadá lépe na štíhlých ženách, v menších velikostech. Tak to je a nic s tím nenaděláme.
Problém číslo tři: Vymyslet a ušít oblečení na ženu plných tvarů je mnohem těžší, než zahrnout trh levnými elastickými tričky pro hubeňourky. Oblečení pro XL velikosti už musí mít určitý střih, musí být z kvalitnějších materiálů, zkrátka, je třeba při jeho navrhování přemýšlet, hodně zkoušet, upravovat. A také je obtížné trefit nějaký univerzální XL střih. Protože každá žena plných tvarů je jiná. Některá si myslí, že potřebuje zakrýt objemné pozadí, jiná má mindrák z příliš velkých ňader, další jí ta velká ňadra závidí a je naštvaná, že má silná stehna.
Výsledkem je, že všude vidíme štíhlé modelky, byť se ve světě modelingu stále mluví o tom, že je třeba bojovat proti anorexii a virtuálnímu vytváření ideálních žen.
Jak z toho bludného kruhu ven? Vykašlat se na módu? Ale to přece ne! Stačí jen přestat skuhrat nad tím, že na snímcích jsou ženy mladé a štíhlé. Mnohem lepší cesta je přestat zkoumat jejich pleť a postavu a odhadovat věk a naopak si říct: Aha, tahle košile se mi líbí, ta vypadá tak, že ji může mít žena mladá, štíhlá stejně tak jako zralá a poněkud při těle. Protože jde o to vytvořit si styl, najít co nám sluší, prohlížet si módu pro inspiraci, pro zábavu. Ne podívat se na snímek a říct si: Proč jsou tam zase jen mladé ženy? Ostatně, co je to mladá žena? Co je to zralá žena? Věkové hranice padají už dlouhou dobu. Tak proč prostě oblečení nebrat jako oblečení a přestat přemýšlet, kdo ho má na snímku oblečené? Vždyť modelka je vlastně jen věšák.
Tak tady je malá inspirace, že oblečení pro ženy plných tvarů existuje a je jedno, jestli ho předvádí modelka třicetiletá nebo padesátiletá. Pokud se v něm bude dobře cítit sedmdesátnice, může si ho přece klidně koupit a neohlížet se na tom, kolik let bylo tomu věšáku, na kterém ho původně viděla.