Ale jak se říká: „Nejen prací živ je člověk“, a tak si v zeleni a vůni květin zkusme také zalenošit. Třeba na lehátku s miskou prvního ovoce. Mnohý zahrádkář je opálenější než rekreant vracející se právě od moře, a to už s prvním jarním sluníčkem. Tráví totiž venku maximum volného času.
Bitva s plevelem nemá vítěze
Některé plevele se už chystají nasadit na semena. Je třeba likvidovat včas! Pokud by je roznesl po uzrání vítr, zamořila by kompost a posléze i „pohnojené“ záhony. Jedním z nejúpornějších plevelů je svlačec rolní. Přestože je to poměrně hezká popínavka, nadělá spoustu neplechy. Každý objevený výhonek, který se objeví, uřízneme několik centimetrů pod zemí. Opětovně klíčící plevele nenecháme růst a hned je skopáváme. Současně s tím zabráníme tvorbě půdního škraloupu na povrchu záhonu, a tím i vyššímu odpařování vody. Také za deště se vláha lépe vsákne a neodteče bez užitku. Pravda je, že kypřit musíme po každém dešti a zálivce, jakmile půda trochu oschne. Ono to také jde nejlépe. Od této činnosti nás osvobodí jedině nastýlka. I před ní je však potřeba půdu pořádně nakypřit.
Zaléváme, hnojíme, zaštipujeme
Okurky a rajčata je nutné pravidelně zavlažovat (pozor, aby se voda nedostávala na listy, lijte ji ke kořenům) a každý týden hnojit, neboť mají velkou potřebu živin. Využíváme-li skleníku, regulujeme teplotu a stíníme proti přímému slunci. Obě plodiny je potřeba vyštipovat. Okurky na volném záhoně, které jsme si předpěstovali, poprvé přihnojujeme až poté, co se vyvine třetí pravý list. Kromě obvykle používaného dusíku dodáváme také draslík a fosfor. Hnojiva určená pro jednotlivé druhy rostlin si opatříme v obchodě. Moderní odrůdy venkovních okurek plodí na vedlejších výhonech. Proto vrchol hlavního výhonu zaštípneme už za pátým listem. Hodně vody a živin potřebují také brokolice i květák. Půda musí být stále vlhká, ale ne přemokřená. Abychom sklízeli pěkné růžice květáku, nezapomeňme včas zalomit nebo nahoře svázat vnější listy. Květenství kontrolujeme, abychom je sklidili dříve, než se růžičky začnou oddělovat.
Důležitá je pravidelná zálivka
Praskání kedlubnů a mrkve způsobuje střídání suchého a deštivého počasí. Předejít mu můžeme pravidelnou zálivkou. Ta prospívá i raným bramborám, vodu pouštíme do brázd, na listech by mohla způsobit napadení plísní. Před zavlažováním je dobré rozhodit asi 20g/m2 vícesložkového hnojiva s nižším podílem dusíku. Se sklizní brambor počkejme, dokud nezežloutne nať. Pak jsou chutnější a větší. Je nejvyšší čas vysadit pórek (ideální dobou byla polovina května). Před škůdci ho chraňme netkanou textilií. Protože za nejhodnotnější je považovaná část, která roste v zemi, doporučuje se nejdříve vyhloubit brázdičku hlubokou asi15 cm a do ní ještě co nejhlouběji zapíchnout sazeničky. Těm před sázením zakrátíme kořeny i listy. Brázdy zahrneme až později, kdy už jsou rostliny větší a dobře uchycené. Vzdálenost mezi řádky by měla být 30 cm. Pórek nesnáší čerstvý hnůj! Nezapomeňme na růžičkovou kapustu a kadeřávek. Obě plodiny můžeme sklízet postupným odlamováním jednotlivých růžiček či listů. Všechny košťáloviny (brukvovité) ohrožuje bělásek zelný. Abychom předešli holožíru (kdy z listů zbudou jen žebra obalená housenkami), ničíme už shluky vajíček, které najdeme na spodní straně listů.
Květiny udělají radost vždycky
Na své si v tomto období přijdou milovníci růží. Poté, co se pokochají krásou královny květin, by měli nevzhledné květy ihned odstranit, aby umožnili rašení nových výhonů a nasazení dalších poupat. Budou jim dělat radost po celé léto. Trvalky, které už odkvetly, ostříhejme. Těm, jež tvoří polštáře, zamezíme nežádoucí rozrůstání tím, že jim zkrátíme postranní výhony ležící na zemi. Pokud to neuděláme, zapustí kořeny a práce s návratem do žádaného tvaru bude o to složitější. Posečenému trávníku dodáváme živiny a v době sucha i vláhu. Trávu můžeme použít k mulčování ploch pod stromy, keři nebo mezi trvalkami. Neporoste tam plevel, nebude se vypařovat voda, ale může se tam dařit plzákům...
Balkónové květiny můžeme začít přihnojovat. Pokud jsme pod muškáty použili příliš vyhnojenou zeminu, bujně jim narostly listy, ale ke kvetení se nemají. V současnosti se ale prodává substrát i hnojivo přímo pro muškáty, takže se této chyby pěstitelé většinou vyvarují. Nádrže na vodu se stávají líhništěm komárů. Zakrývejme je nebo vodu před dalším napuštěním úplně vyberme. Lze také nalít na hladinu pár kapek stolního oleje, který utvoří lehký „film“. Bylo by škoda vzdát se příjemného večerního posezení kvůli pískajícímu a štípajícímu hmyzu.
