Kam kráčíš, člověče?

Elenko, taky to tak vnímám. Ale připomněla jsi mi voňavé křupavé prolamované karlovarské rohlíky.

Cítím to, Elenko, úplně stejně.

Pomalu a jistě se ze mne stává vegetarián.Jsem denně mezi dr.apod.,život je prostě jinej-,,moderní"Jo,Elen,vyjímka potvrzuje pravidlo.A tou je íčko.tady se lidi sbližují i když jsou od sebe vzdálení.Napsala jsi to moc hezky.

Díky moc za zajímavý a pravdivý článek, já jsem ráda, že maso k životu téměř nepotřebuji - musím je jíst jen při svátečním obědě u dcery a to chci jen maličkou porci. Ale také jsem moc ráda, že žiji v našem regionu, kde potkávám moc a moc dobrých a známých lidí, kteří nemají zatím k sobě moc daleko...

Asi záleží na tom, kde žijeme, jaké jsou naše tradice, a to i ve stravování. To, co by se nám příčilo, jiným národům připadá normální. Ano, je to jako ve všem: Každému, co jeho jest. Mně na tom všem vadí hlavně konzumnost společnosti a ztráta lidskosti. K sobě navzájem i k okolnímu světu. Jo, a pečivo z cvrččí mouky tu v Pražském kreativním centru nabízela jedna začínající firma při zahájení provozu budovy.

Elenko, souhlas....zase mají lidé k sobě o něco dál.

Jani, dobrou chuť. Kdo chce také vyzkoušet, recept na této adrese https://www.i60.cz/clanek/detail/4717/jahody-v-tunelu/4717/jahody-v-tunelu

Čtu si tady nad miskou slaďounkých temně červených třešní a nemohu nereagovat. K obědu budou jahodové tunely. :-) Vegetariáni a vegani si nemusí lámat hlavu s bílkovinami živočišného původu pocházejícími z říše hmyzu a paradoxně většinou ani netušíme, že k sobě máme mnohem blíž, než si kdokoliv z nás dovede představit. Pocházíme totiž všichni, my i hmyz a jiná zvířena, ze stejného zdroje. Elenko, pěkně ses nad lidstvem zamyslela. My z konců světa jsme na tom ještě na chvíli o trochu líp, ale jak dlouho to vydrží, když "pokrok" jde kupředu mílovými skoky?