Vlivem přívalu informací často vymýšlíme všemožné složité kombinace. Mohli bychom tak k vlastní škodě zapomenout na kouzlo, které spočívá v jednoduchosti.
Libeček lékařský (Levisticum officinale)
Z názvu rostliny vyplývá, že libeček je léčivou bylinou, ale známe ho převážně jako koření. Pochází ze Středomoří, nicméně dobře přezimuje i na našich zahradách. Dorůstá až do výšky dvou metrů. Někde mu říkají rostlinné maggi, jinde americký celer. Lidé se pak dělí na ty, kteří jej mají rádi, a na ty, kteří jej nemohou doslova ani cítit. Jeho milovníci si nasekané lístky dávají na chléb s máslem, do polévek a omáček, zdobí jím a zároveň dochucují uvařené brambory.
Co se ví méně, je skutečnost, že nejvíce účinných látek obsahuje kořen, a to v době, kdy je rostlina bez listů. Vykopáváme jej proto na jaře nebo na podzim. Za čerstva se naseká a usuší. Droga čistí krev, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při onemocněních srdce, zánětech kloubů a dně, při nepravidelné menstruaci, celkově posiluje organismus, zejména svalovou a nervovou soustavu. Působí také jako mírné afrodiziakum. Ze semen se dá připravit žaludeční likér. Stačí je vyluhovat v alkoholu (brandy) a osladit (cukrem nebo medem). Pozor však! Libeček nemá jen blahodárné účinky. Silice může dráždit ledviny, proto by se mu měli vyhnout lidé, kteří je mají nemocné. Také vyšší dávky nebo dlouhodobé používání kořenové drogy se nedoporučuje.
Čajová směs na zvýšení vitality: kořen libečku, nať yzopu, popř. nať rozmarýnu a list vachty. Dvě lžíce směsi zalijeme půl litrem vařící vody a necháme čtvrt hodiny luhovat. Přecezené ochutíme medem a citrónem. Pijeme třikrát denně. V těchto dávkách můžeme i po delší dobu.
Lilek brambor (Solanum tuberosum)
Brambory se dostaly na náš jídelníček v 18. století. Mnohdy byly tím jediným, co uchránilo obyvatele od smrti hladem. Tehdy ještě lidé netušili, jak zdravá je plodina, kterou na svých chudých políčkách pěstují. Mnozí to nevědí dodnes. Brambory jsou bohaté na vitaminy C a B, provitamin A, minerální látky jako hořčík, draslík a vápník. K léčebným účelům je nejlepší konzumovat brambory v syrovém stavu. Tenké plátky pokapeme olivovým olejem, posypeme bylinkami a osolíme, podáváme je se zeleninovým salátem, sýrem či tvarohem. Dobré je vypít dvakrát denně skleničku syrové bramborové šťávy. Nezapomeňme odkrojit případné zelené části! Ty obsahují solanin, což je rostlinný jed.
Účinné látky odstraňují zažívací potíže, posilují srdce a krevní oběh, snižují krevní tlak, zpevňují svaly, podporují produkci žláz, zbavují organismus nadměrné kyselosti, aktivizují látkovou výměnu, odstraňují únavu, podporují léčbu rakoviny. Připravujeme-li pokrm z brambor, dbáme na jejich šetrnou úpravu. Výborné jsou vařené nebo pečené ve slupce. Upravovat je můžeme na nepřeberné množství způsobů, o čemž svědčí i kuchařské knihy, věnované výhradně kuchyňskému zpracování této plodiny. Na závěr si zkusme pro zpestření jídelníčku trošku „zakuchtit“.
Brambory s česnekem:
Kilogram brambor oloupeme, nakrájíme na silnější plátky (malé jen na půlky a můžeme je nechat ve slupce), dáme na vymazaný plech a upečeme dočervena. Oloupané stroužky z jedné hlavičky česneku prolisujeme a smícháme s kvalitním olivovým olejem, vše zamícháme do brambor společně se solí, oblíbeným kořením a směsí čerstvých bylinek. Nezapomeňte na libeček!