Tyto věty zaznívají velmi často. Mnoho lidí podlehlo dojmu, že když je něco trápí, měli by dostat lék.
A když nakonec těch léků berou hodně, mají pocit, že je to správně, že je o ně dobře postaráno. Ale pozor. Už když člověk bere pět druhů léků denně, je to označováno za rizikový stav, který vyžaduje pravidelnou kontrolu toho, jak léky dohromady účinkují, zda ve výsledku dohromady více neškodí než pomáhají.
„Člověk například bere lék na vysoký tlak v určitých dávkách už z dob, kdy chodil do práce a byl aktivní. Jenže ve vyšším věku může mít přípravek nežádoucí účinky a způsobovat třeba ztrátu rovnováhy a následné pády,“ uvedla příklad Ivana Plechatá, ředitelka Ústavu lékového průvodce, což je nezisková organizace, která si klade za úkol mimo jiné upozorňovat na současné nadužívání léků.
Jeho pracovníci dělali průzkum v domovech pro seniory a zjistili, že tam lidé berou průměrně téměř devět léků denně. Mnohdy se vůbec nepodařilo zjistit, proč pacient daný lék vlastně užívá. Často šlo o lidi, kteří už kvůli vysokému věku a nemocem nebyli schopni sami vysvětlit, proč lék užívají, v rodině to nikdo nevěděl a nešlo to zjistit ani ze zdravotnické dokumentace. Prostě ho dostávali automaticky, protože to tak fungovalo od doby, kdy do domova pro seniory nastoupili.
„Bylo zjištěno například to, že předepsaná antidepresiva užívali někteří pacienti ve vysokých dávkách, kdy hrozí riziko srdeční arytmie,“ uvádí závěr tohoto průzkumu.
Podobné zkušenosti má řada lidí. „Zjistili jsme, že manžel bere zbytečně silná antidepresiva. Bohužel, jsme to zjistili, až když se jeho zdravotní stav nezlepšoval, naopak byl apatický, malátný, jeho psychická kondice se výrazně zhoršila. Našli jsme si jiného lékaře a ten řekl, že je zbytečně utlumený, že by k jeho diagnóze měla být úplně jiná medikace. Upravil mu léky, některé úplně vysadil a manžel je na tom výrazně lépe, zase získal aspoň trochu chuť do života. V poslední době jen ležel a spal, teď se sám ptá, kdy půjdeme na procházku, hraje si zase s pejskem, poslouchá zase hudbu,“ vypráví čtyřiašedesátiletá Natálie, jejíž manžel trpí řadou nemocí včetně deprese.
O tom, že mnozí lidé vlastně nevědí, proč ty či ony léky užívají a jak na sebe vzájemně působí, protože chodí k vícero lékařům a mnohdy je ani neinformují, co berou, svědčí i další průzkum. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR uvedla, že až čtyřicet tisíc jejich pojištěnců užívá současné osm druhů různých léků. „Nebezpečných osm druhů různých léků užívalo v průběhu roku 2015 téměř čtyřicet tisíc našich pojištěnců. Máme i dvacet pět tisíc pojištěnců, kteří užívali celkem až deset léků. Rekordmankou je čtyřiašedesátiletá žena z Děčínska , která brala léky s celkem padesáti čtyřmi různými účinnými látkami,“ uvedla mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.
Lékaři se shodují, že je to opravdu velký problém. Ve snaze si pomoci si tak lidé velmi často škodí. Mnohdy za to mohou lékaři, kteří léky předepisují, aniž by zkoumali, jak působí na ty, které už pacienti berou. Mnohdy za to mohou sami pacienti, kteří léky po lékařích žádají a zatajují jim, kde ještě chodí, co všechno užívají.
Úplně nejhorší jsou však případy, kdy si lidé ordinují léky sami. Kupují je na internetu, od známých, zkrátka získávají je jinak, než od lékařů. Takový byznys funguje především s antidepresivy a léky na spaní.
