Poklidné pražské ráno

Jitko, děkuji ti za jiný pohled. Pokud to bylo myšleno dobře, omlouvám se. Nerada bych tu vytvářela vztahové hnusno – dusno. Elenko, díky. :-)

Ano Věrko, nuda, ale kéž by taková to "nudná" rána byla v naší stověžaté navěky věků. Všechno má své kouzlo, každý den, každé ráno, jen se musíme naučit to kouzlo vnímat.

Věrko, osobně v tom žádnou jízlivost nevnímám. Pravda, do Prahy jedu jen občas a je to opravdu jako sen, ale v porovnání, například s "Pondělky Jindřicha Šídla" je to dost odlišný pohled. Nicméně Ti ze srdce přeji, že takto optimisticky Prahu vidíš :-)

Zdenko, nevím, proč opět to vykání, když se máme v přátelích. A té jízlivosti nerozumím už vůbec.

A pak jste se probudila, že.

Věrko, díky, vybavila se mi příhoda mé přítelkyně.Před pár léty byla v Anglii s mužem u přátel.Jeli vlakem.Při zpáteční cestě domů, s dvěma velkými kufry, je zastihla železnici stávka.Jeli tedy oklikou, s velkými prostoji, dlouho.A ona mi pak vyprávěla."Úžasné, viděli jsme neznáma místa, vesnickou svadbu, zašli jsme si do hospůdky...." a to všechno navíc, no paráda. Je to tedy na nás, jak chceme vidět a vnímat, že?

Děkuji moc. Jsem ráda, že jsem vnesla do vašich životů trochu virtuální pohody. :-)

Takové nudě říkám pohoda. Ráda se nudím denně. Hezký počin k udržení rovnováhy. :-)

Věrko, :-) Ať je té nudy pro každého z nás co nejvíce :-)

Věrko díky. Až každý každému nechá co jeho jest, pak bude na světě lépe a radostněji ♥