Kdo je hlupák?

Normální dítě nikdy není hloupé. chybí mu jen příslušná životní zkušenost. Až ji získá, bude chytré. Se seniory je to horší. Někdo zůstane hloupý, protože takový byl celý život. Nezapomínejte, že i IQ je definováno tak, aby polovina byla nad průměrem nebo průměr a druhý polovina pod průměrem nebo průměr. Takže určitě lidí s nedostatečným IQ je vždycky dost. Pouze si umějí uvázat kravatu a řídit auto, a tak se to hned nepozná. Pak jsou senioři, kteří zestárli do moudrosti, rozvahy. A konečně i senioři, kteří se začínají projevovat dětinsky nebo u nich zmohutní vlastnosti, které dřív nebyly tak nápadné (lakotnost, agresivita, závist). Tihle poslední mi dělají starosti.

Taky mi vnouček /4 /řekl, že jsem hloupá... Na slova" No, Honzo, co to děláš?" , mi řekl: " Já nejsem žádnej hloupej Honza, to ty jsi hloupá Hana". Asi to pohádkové spojení se mu příčí... Dokud budu soběstačná a svéprávná, budu se cítit chytrá. Ale občas hloupá.

Od vylíhnutí prvního čapího mláděte na tomto hnízdě http://capi.itbusiness.cz/ sleduji jejich vývoj a vnímám, jak je příroda moudrá. Každé mládě, lidské nevyjímaje se "opičí". Dělá, co vidí a v případě lidského, říká, co slyší. Malé dítě slovo nevymyslí, natož aby pochopilo jeho význam. Moudrá babička ví, že u dvou-tří-čtyřletého...... dítěte je třeba odvést pozornost ke smysluplné věci, ne cokoliv řešit. Ještě zpět k čápům, jak je možné, když nemluví, že se umí nažrat, od mala si nekálet do hnízda, naučí se létat......

Co se týká pana Davida Lacka, jak ví jistě, že to není on, kdo trpí tou nevědomostí? Ono posuzovat hlupáky je docela dvousečná zbraň a tak je to lepší nedělat. Protože každý, kdo to dělá, jakoby o sobě říkal, já tím hlupákem nejsem, protože nepřipouštím nic, co není všeobecně známo a vědecky dokázáno. A navíc, každý má na věc jiný úhel pohledu a proč tedy tvrdit, že jen ten můj je jediný správný a ti ostatní jsou hloupí?

To dítě spíš opakovalo, co od někoho vyslechlo.

Co víc napsat k tak zajímavému článku. Vše už tu vlastně v diskuzi zaznělo. Ale možná bych mohla přidat i svůj názor. Jela jsem v MHD s malým klukem a jeho babičkou. Asi 4 roky mu mohly být. A ten kluk začal ječet jak na lesy:"Jsi hloupá a stará a hnusná babička". Táta to říká taky a ten je chytré. No a co myslíte že babička udělala? Místo toho aby ho aspoň trochu usměrnila, začala ho hladit a dávat mi nějakou hračku. Ty moje zlatíčko babička je stará a hloupá, máš pravdu a Vem si honem tu hračku (auto). No nezadařilo se. Kluk s ní praštil o zem a znovu "jsi......". A tak jsem si říkala že to je na facku. Svědila mně dlaň, tak jsem radši šla až na konec autobusu abych to neslyšela.

Blanko, zajímavé téma. Určitě bych se ale nezamýšlela nad tím, co řeklo tříleté dítě. Zopakovalo to, co někde slyšelo. A omlouvám se, ale s tím rovnítkem mezi starým a moudrým mám trochu problém. Necítím se být moudrá. Stará tedy taky ne, ale občanka tvrdí něco jiného. (Já o sobě už asi dvacet let říkám: „Člověk zůstává blbej, jen zkušenosti se množej.“)

Vím, že bylo nějaké rčení: Jak jsi starý, tak jsi hloupý. Mělo to nejspíš vyjadřovat přesvědčení, že ten dotyčný v průběhu let nezmoudřel. Z toho jde pak samozřejmě vyvodit tu obecně platnou rovnici, že starý rovná se hloupý. O sobě nemám žádné přehnaně vysoké mínění, i když tak někdy mohu (nechtěně) na někoho působit. Ale aspoň nikoho o svých znalostech a názorech nepřesvědčuji, ani mladé, ani vrstevníky, to ne, protože něco znám a něco naopak vůbec. A tak je to asi s většinou z nás.

Z pojednání o tom, kdo je hlupák, mi vychází, že z jistého hlediska každý. :-) Když starší dcerka chodila do 1. třídy, byly v kurzu množiny. Zkraje si nevěděla s úkolem rady, tak požádala maminku, aby jí problém vysvětlila. Ta ovšem řekla, že o množinách nic moc neví. Dcerka nevěřícně prohlásila: "Jak můžeš být učitelka, když jsi tak hloupá?" Už nikdy za mnou pro žádnou radu nepřišla, vždycky si nakonec poradila sama. A já musím přiznat, že v oblasti množin jsem dodneška hlupákem. A nepochybně nejen množin. :-)

Zajímavé téma, každý může mít svou pravdu, i ten 3letý človíček, pokud jen neopakoval to, co slyšel, ale i to je k zamyšlení, jestli na tom něco není...Celý život se učíme, od rodičů, ve škole, od zkušenějších, z různých situací, dá se říct nekonečno.