Chuť domova

Doma nemusím mít exotická jídla a v cizině zase česká, tam si dám ráda jídlo příslušné země.

Hanko, exotická jídla jsem mnohokrát neochutnala, ale určitě bych se jim nevyhýbala. Mám ráda veškeré ty mořské potvůrky, na které mne občas pozve syn do restaurace v Jablonci n.N. No a k té kulajdě. Můj typ spíš patří do receptů, ale. Jelikož jsem sama, velké množství kulajdy nevařím. KOUPÍM kulajdu ve vaničce v Kauflandu za 28,. Kč. Místo mléka použiji smetanu, kousíček masoxu, nakonec do ní provařím míchaná vajíčka a asi dvě velké vařené brambory, přidám kopr a i trošičku cukru. TO NEMÁ CHYBU!! Jsou to čtyři porce, vylízávám talíř. Většinou dělám z poloviční dávky. Opravdu je vynikající...no a porce mne přijde asi na 12,- Kč....

Tak s tím naprosto souhlasím. Nechápu některé západní turisty, kteří přijedou na dovolenou do exotických zemí a chtějí jen svou kuchyni, nebo spíš třeba všudypřítomný hamburger. Já ráda ochutnám místní speciality. Ale že bych u nás doma chodila třeba do indické nebo mexické restaurace, to zrovna ne. Už ani ta "čína" mě neláká. Kulajda je kulinářský zážitek, právě tak i krkonošské kyselo.

Na cestování je spousta hezkého, mimo jiné i to, že se ráda vracím ke svým "kulajdám". Je to tak. Zase máte pravdu :-)

Hezké. Kulajdu podepisuji. Exotiku nemusím žádnou. Vzpomínám si, jak nám kdysi při studijních pobytech v NDR dávali mísy lososa. A já, aniž bych ho ochutnala, jsem se rozhodla, že ho nejím. Od té doby jsem změnila názor. A jak vidíte, svoji hloupost si pamatuji dodnes.