ilustrační foto: pixabay.com

Poklad u nás ve vsi

1. 7. 2018

Můj příběh

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Jírová 3.7.2018 00:43

Takových prodejen je už moc málo, ve městech asi už žádné, pohltily je supermarkety. Bývaly i zdrojem sousedské kultury, starší kupující si tu při čekání i popovídali, co je nového. Od babičky jsem se vždy dozvěděla, co v okolí právě "frčí".

Soňa Prachfeldová 2.7.2018 21:21

Kde je úsměv a milé chování, tam se rád člověk vrací. Pak i na vsi ten krámek nemusí zavřít pro nezájem lidí.

Hana Rypáčková 2.7.2018 06:36

To je potěšující zpráva.Poznala jsem venkovské krámky z dovolených.A fronty, babky chodí 3x , hlavně si popovídat,pomalé tempo prodávajících, zákusky a někdy i chleba jen na objednání místních...Pak div, že si lidé vozí nákup z řetězců.

Zuzana Pivcová 1.7.2018 19:36

Občas se i v rámci většího obchodu najde nějaká nadprůměrně ochotná prodavačka, ale takhle všestranně pohotová a příjemná asi ne. Jestli je i bydlištěm od vás, tak zřejmě k tomu přispívá i to, že řadu lidí alespoň od vidění zná. Pokud ne, tak už má zkrátka takovou povahu (a asi i vychování). Díky, Blanko.

Marie Doušová 1.7.2018 17:38

Potěšující článeček ,každá vstřícná a milá prodavačka je žádoucí.

Eva Mužíková 1.7.2018 17:23

Ano, takový člověk za pultemm je dar. U nás máme malé řeznictví. Paní prodavačka je také velice ochotná, usměvavá a ještě " upovídaná". Pro každého má slova chvály, dokáže svými průpovídkam rozesmát kupující, kteří díky její výřečnosti mnohdy nakoupí i to, co v úmyslu neměli..

Naděžda Špásová 1.7.2018 16:54

Blanko, hlavně aby vám jí někdo nezlanařil. Je fakt, že u mladých holek se tohle vidí opravdu sporadicky. Nosit na rukou by se měla, ale to by pak mohla zpychnout. I když tohle děvče asi bude fakt poklad.

Věra Ježková 1.7.2018 15:42

Hezký poklad. :-)

Mirek Hahn 1.7.2018 13:26

Šťastlivci :-)

Dana Puchalská 1.7.2018 13:05

Věřím. Pro mně jako bývalou prodavačku je tohle příspěvek, který pohladí po duši. Škoda že těch krámků tolik mizí. Bylo to hezké a dá se říct že i domácí a pohodové.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá