Lásko, letos jedu sama aneb Dovolená bez partnera

Když byly děti malé,tak jsme jezdili na společné dovolené a to v rámci poukazů z ROH,střídavě u manželova a mého zaměstnavatele.Později,když jsme už byli oba v důchodu a měli jsme vnoučata,tak jsme jezdili na jeden pobyt /i k moři/ spolu s nimi ,ještě později,když už manžel neměl na děti trpělivost jsem jezdila s dětmi a snachou a pak jsem jela ještě jednou jen s manželem ,Když už vnoučata odrostla,tak jsem místom s nimi jezdila s "babami" vrstevnicemi a manžel jezdil sám do Mariánských Lázní a pak jsme jeli zase společně,většinou do Luhačovic,tam se nám moc líbilo.Po smrti manžela jezdím do Luhaček sama,ale už to není ono,vzpomínky ještě pořád bolí,ale jak říká jedna moje známá"životu je to jedno".

Názor obou na některé věci v manželství může být klíčový pro další vývoj. Často se stává, že se dva neshodnou. Pak se jeden nebo druhý musí zamyslet, jestli manželství stojí za to, mlčet a ustoupit. Lépe se asi ustupuje, když se někam jede. Když jeden nechce nikam, je každá rada drahá. Když druhý nakonec jede sám, je to špatně. A dvacet, pětadvacet let ustupující partner zjistí, že to prostě nemá cenu. Ustupovat celý život a trávit roky v práci a doma. Bez koníčků, kamarádů a jediného týdne v roce mimo domov...

Cela leta jsem jezdila cast dovolene k mori, manzela by to nebavilo

Nikdy jsme neomezovali volný čas jeden druhému a to včetně dovolené.Pokud to vyhovuje oběma stranám nevidím v tom problém. Jsme spolu přes padesát let :-)

Ano, každý to má jinak a já patřím k těm, kteří by upřednostnili oba dva typy dovolených. Samozřejmě - vždy po dohodě obou partnerů. Kdyby se mnou partner trávil 100% volného času, necítila bych se svobodně.

Každý to máme jinak (zamlada s manželem , dětmi i 2x do roka) teď s manželem jezdíme spolu pokud někomu vyhovuje jet každý sám tak pak je vše OK

Nikdy mi nepřišlo divné trávit část dovolené bez partnera. Můj manžel jezdil na řeku občas jen panskou jízdu a já zase jela k moři , kde se můj manžel nudil. Nikdy nás nenapadlo , že je na tom něco divného .Vždyť času co jsme trávili spolu bylo hodně a občas si užít čas jen pro sebe, bylo vždy příjemné.

Taky jsem ráda,že mohu jezdit na dovolené společně s manželem a o všechny zážitky se délit rovným dílem.

Jsem ráda, že jsme s manželem jezdili na všechny dovolené spolu, bylo to moc krásné a teprve až člověk o partnera příjde, pochopí, jak bylo dobře, že si užíval jeho společnost. Teď mohu jezdit na dovolenou sama, ale nemám chuť. Vše , co je na dovolené krásné, bylo sdíleno společně. Teď už to není s kým sdílet.