FOTO: .wikipedia.org

Zničili jim mládí. Museli do Německa

11. 7. 2018

Jednoho dne jim přišla zpráva, že musejí odejít pracovat do Německa. Válka jim vzala mládí, naděje, plány na budoucnost. Mnozí z lidí, kteří prožili takzvané totální nasazení, stále žijí.

1939-1947 2. světová válka Příběhy naší republiky

Autor: Vratislava Hofmanová, redakce

Hodnocení:

(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 12.7.2018 09:15

Moje maminka byla totálně nasazena se svojí sestrou do Německa. Vzpomínala na to a říkala , že měla se sestrou štěstí ,že měli za mistra hodného starého Němce,který jim nakonec pomohl na konci války utéct a vrátit se do Čech. Byla to pro ně hrozná doba, ale vždy vzpomínala na ty, kteří to nepřežili.

Olga Škopánová 12.7.2018 07:56

Na základě těchto událostí se pak nelze divit že mnozí Češi po válce nezvládli své emoce a vypořádali se s Němci někdy možná krutě a nespravedlivě.

Květa Řičánková 11.7.2018 22:13

Tatínek r.1921 byl totálně nasazen v Německu.Jako slévač napřed ve fabrice kde byli ubytováni v lágru,později se dostal k jednomu kováři do jeho dílny a žil v jeho rodině.Byl to bezdětný pár a měli ho jak vlastního,dokonce chtěli aby tam zůstal.V kontaktu byli ještě když potřeboval na důchod dosvědčit roky které tam odpracoval.Toto vím od maminky,nám dětem o tom nikdy nevyprávěl s tím že to pro něj skončilo překročením českých hranic.Konec války byl pro něho a jeho kamarády zvlášť smutný,zažili nálet na Lipsko a zahynul mu tam kamarád přímo z vesnice.Češi se skládali na kovovou rakev a dopravu domů.Má hrob na hřbitově ve vesnici kde se narodil.Moji vnuci příběh pradědečka znají i když ho nepoznali,nejstarší se narodil 4 měs. po jeho odchodu.

Antonín Vácha 11.7.2018 21:55

Moc dobrý článek. Díky za něj.

Danka Rotyková 11.7.2018 19:31

Pěkný článek, opravdu škoda, že si jej nepřečtou mladí lidé. Já jsem se o naší historii dozvídala až z vyprávění svého manžela.

Zuzana Pivcová 11.7.2018 19:30

Řada našich mladých lidí, většinou ve věku středoškoláků, byla také zařazena do tzv. Technische Nothilfe (zkráceně TN nebo TeNo), neboli Technické nouzové pomoci. Museli odstraňovat škody po náletech nebo různých akcích partyzánů, obnovovat chod služeb, dopravy atd. Vím to z archivní dokumentace.

Jitka Hašková 11.7.2018 19:09

Moje maminka - ročník 21 - se tomu vyhnula, protože se vdala. Byla pak nasazena jako průvodčí tramvaje v Praze.

Věra Ježková 11.7.2018 17:48

Považuji za potřebné takové události připomínat. Jenže mladí si to nejspíš nepřečtou. Jako malá jsem moc ráda poslouchala vyprávění prarodičů. A díky nim mám k minulosti naší země vztah a nemyslím si, že se mě netýká.

Zpět na homepage Zpět na článek