Foto: autorka

Táto, nauč mě zvonit

16. 7. 2018

Léto je v plném proudu a do ulic se vyhrnuly děti na koloběžkách, bruslích a kolech. Nebo také ne, zůstaly bezpečně ležet doma na svých postelích, sledujíce dění na mobilních telefonech, tabletech a jiných zařízeních. Mnohé z nich mají na starosti prarodiče, babička a dědeček.

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Hašková 19.7.2018 14:49

Bohužel podle zákona zvonky nepatří k povinnému vybavení kola. Také mi to dost vadí jako chodci, že člověk kolo neslyší a mladí kolem člověka prosviští div ho nesrazí. Už se mi to několikrát stalo a těžko se hledá v okolí Prahy místo na procházku, aby člověka neohrožovali cyklisté.

Eva Mužíková 17.7.2018 14:27

O tom vím i já své. V okolí Vratislavic jsou v přírodě úzké silnice s nádherným povrchem,, Každou mojí procházku se nejméně jednou leknu, když kolem mne profrčí tichý cyklista. Mnohdy stačí opravdu jem málo a bylo by neštěstí. Zvonek jsem zde neslyšela za ta léta ani jednou. Proto jsem i Bertíka měla pojištěného, pro případ, kdyby se stal " účastníkem "...

Blanka Macháčková 17.7.2018 13:31

Upozornit je potřeba nejen při předjíždění chodce, ale i cyklisty. Všichni to vědí, ale téměř nikdo ten zvonek nemá.

Marie Doušová 17.7.2018 12:24

Zvonek mám ,ale moc ho nemusím používat, neboť jezdím pomalu a jsem k chodcům ohleduplná a když je potřeba tak na sebe vždy slušně upozorním. Vše je o toleranci a výchově.

Hana Rypáčková 17.7.2018 07:23

Nemám zvonek , ale jsem opatrná. Vnuk ho už taky nemá, zbyl z něj jen takový pahýl /ukradeno/, že by se o něj mohl zranit. Má tu houkačku, to je na infart...Ale zrovna se to ve městech řeší, na chodníku stezky ruší, když tam není oddělená část pro pěší. A na zemi musí být zřetelné označení cyklostezky...

Mirek Hahn 16.7.2018 20:47

Pramenů, které popisují povinnou výbavu kola je mnoho, řada z nich není přesných. Zvonek do povinné výbavy ze zákona nepatří, patří pouze mezi doporučené doplňky, stejně jako např. blatníky nebo kryt řetězu. Nicméně, kdo jezdí v místech, kde může potkat chodce, měl by si nějaký zvonek pořídit. Také bývám občas chodcem a nemám rád, když se mi vedle levého ramene zjeví náhle neslyšitelný cyklista, vždycky se leknu......

Elena Valeriánová 16.7.2018 20:27

https://www.cyklodiskont.cz/poradna/povinna-vybava-jizdniho-kola

Naděžda Špásová 16.7.2018 17:49

Ty 3 hvězdičky neplatí, fakt jsem na nic nesáhla. *****

Naděžda Špásová 16.7.2018 17:47

Také na procházkách nerada potkávám cyklistky. Na kole jezdit umím, ale na silnici bych v dnešní době rozhodně nevyjela. Elen, myslím, že Alena má pravdu, současná vystajlovaná (psáno foneticky) kola fakt zvonky nemají. Nejhorší je, že se občas chovají docela hnusně.

Elena Valeriánová 16.7.2018 16:18

Určitě každý z nás má nějakou špatnou zkušenost, ale je to skutečně v lidech. My jsme si na jaře koupili nová kola a na každém máme zvonek, už tam byl. Sice zvuk nic mic, ale na upozornění to stačí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková