Dialog o věcech
smutných i veselých

Děkujeme pane Jiří za uznání,těší nás....

Tahle báseň mne hodně oslovila. Sled situací, které člověk sám zná a dovede si je vybavit a nebo představit silně zapůsobí. První část básně svou nostalgií vyburcuje fantazii, vzbudí emoce a rozjitří mysl. Druhá část básně nadube do právě otevřené duše nekomplikované krásy života tak brutálně, že by se optimismu neubránil ani ten největší škarohlíd. To je důvod, proč tuto báseň považuji nejen za zdařilou, ale také pro lepší vnímání světa velmi užitečnou.

Mě se zase moc líbí Zuzko to Vaše romanticko-poetické vidění situací a vlastních pocitů.A to umíte super. Jinak děkujeme za přízeň...

Přesně tak Nino,dobře jste to pochopila,básnička vznikla spontánně,jen tak mezi maily jsme si tenkrát spolu veršovaly,pro radost a také trochu toho smutku,který v sobě každý máme,ale přitom jsme přišly na to,co na světě je opravdové krásy,tak za obě děkuji.

Hezky jste život propraly a tak to má být: smutné chvíle přebijí chvíle veselé a zase naopak. Je fakt, že čím jsme všichni starší, dokážeme si všímat intenzivněji životních úžasných krás, které jsme až doposud opomíjeli a neměli na ně čas. A teprve ke konci téhle naší pouti zjišťujeme, jak úžasné bylo pobývat na tomhle světě.

Vy máte, Jarmilko, podobně jako Jitka dar postřehu v širokém záběru a schopnost umělecky podchytit život, přírodu, lidi atd. kolem sebe, najít pro to krásné obraty. To já "beransky sebestředně" moc neumím.

Ráda bych jen dodala,že druhou členkou dialogu byla moje kamarádka Jituška Chodorová,které děkuji a která je "spolupachatelkou ",tohoto našeho rozumování....