Jak jsem (ne)pekla otevřené buchty
ilustrační foto: pixabay.com

Jak jsem (ne)pekla otevřené buchty

17. 8. 2018

aneb „Víš, co se vyplácí? Přemýšlet při práci!“

Znáte to, někdy se vyloupne Den blbec jako vyšitý. Zrovna takový jsem měla já dnes.
Včera večer jsem si naplánovala na dnešek práce, jako kdybych měla čtyři ruce. Ale všechno se dá zvládnout, když to pěkně odsýpá a nic se nekazí. Jenže …! Za mým zadkem dnes stál nějaký rarach. Jinak to nemohlo být.
Z ranní procházky pod zataženou oblohou jsem se vrátila domů s prvními kapkami osvěžujícího deště. A pak nám déšť pěkně zalil vyprahlou zahradu. S dobrou náladou jsem z kuchyně vyhnala manžela a rozhodla se, že jako první věc zadělám na buchty. Ne ledajaké buchty. Tak jako mnohé jiné i mě zaujal recept na íčku „ otevřené buchty“. Prezentace přípravy buchet byla v článku více než příkladná, ale zdála se mi poněkud pracná. Tak jsem se rozhodla svěřit přípravu těsta mé dobré kamarádce. Domácí pekárně.

Ingredience jsem poctivě vážila a měřila, nic nevynechala. Pouze 5 dkg kvasnic se mi zdálo na 60 dkg mouky víc než dost. Nemám ráda, když jsou kvasnice z pečiva cítit. I tekutiny bylo na váhu mouky hodně, ale tu jsem ponechala v předepsaném množství, kvasnic jsem dala jen polovinu. Naštěstí.
Tak pekárno, pěkně mi to připrav!
A šla jsem chystat snídani. Asi po dvaceti minutách mi bylo divné, že pekárna nemíchá, ale hřeje. No bodejť, já se v tom fofru překlikla a místo přípravy těsta jsem navolila pečení. Já? To určitě ne! To ten rarach! Pst! Slyšíte, jak se směje? Já teda ano! Panenko skákavá, co teď? Rádce, z křesla z obyváku radí, přeprogramovat. To už nebude dobré. Ale bude. Vezmu vidličku a dloubám do hrudek mouky. Co to je? Ha, vajíčko. Pěkně uvařený žloutek. Rozhodnuto. Pryč s tím. Namíchám to slepicím, jen doufám, že se s tím neudusí. Neudusily, ani sousedovic, když přišly na odpolední návštěvu.
Jenže já se hned tak nevzdávám, vždyť pocházím z Jánošíkova národa.
Ženu muže do obchodu pro nové kvasnice. A znovu měřím a vážím a hlavně pečlivě volím program. Deset minut před koncem programu si připadám jak v pohádce Hrnečku, vař! A to jsem dala jen polovinu předepsaného množství kvasnic. Těsto se dere ven. A je poněkud řídké, spíše na litý koláč než dělání bochánků buchtiček. Umím si poradit, nalévám těsto na velký plech, pokladu ho kopečky tvarohu a švestkami, zasypu drobenkou.
Koláč je jedna báseň a taky otevřený.

Pokud se vám snad zdá, že už jste tuto příhodu někde četli, ubezpečuju vás, že podobnost je čistě náhodná.

A pokud jste se při čtení alespoň trochu bavili nebo dokonce smáli, tak je to v pořádku. Vždyť co potěší víc než smůla někoho jiného.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Koláč je jedna báseň a taky otevřený. Souhlas, je jedna báseň a méně pracný.
Eva Mužíková
Elen, nesmála jsem se, ale to pečené vajíčko mne pobavilo,,,
Blanka Macháčková
Ještě že se vám to pečení napoprvé nepovedlo. Moc mě to pobavilo.
Alena Vávrová
Tak už mi to podruhé kyne a vypadá to dobře ;-)).
Alena Vávrová
Jsem se zkouškou těchto buchetek ve skluzu, ale včera jsem dostala bednu švestek, tak snad je to již "na spadnutí" a věřím, že můj výtvor bude jedlý jako vždy.
Hana Rypáčková
Ještě jsem je nezkusila, ale vím, jak bývá droždí rozdílné. Někdy i mouka s těstem provede věci...Určitě je budu dělat , už i proto,že ty zabalené mi často vytečou, když jsou s džemem...Pak jsou prázdné a plech zapatlaný..
Elena Valeriánová
Ježíši Jitko, nic se mě nedotklo. Kdybych nechtěla, aby se o mém pochybení vědělo, mlčela bych. Mělo to pobavit a nic jiného. Je dobré občas si udělat ze sebe legraci. A tvých rad si vážím.
Jitka Caklová
Elen, mě jsi také pobavila i já vím, že nejsem neomylná, tak právě proto. Přesto mě napadá, tedy pro moji osobu, píši o sobě, že je opravdu někdy lepší abych se řídila příslovím, "Mluviti stříbro, mlčeti zlato". Pokud se Tě mé příspěvky /rady dotkly, veřejně se Ti omlouvám.
Elena Valeriánová
Klidně jsem se o tomto mém kousku nemusela zmiňovat. Mohla jsem mít soukromé tajemství. A nebo jsem mohla napsat, že buchty se mi povedly fantasticky. Ale proč? Napsala jsem to pro pobavení a proto, že nikdo z nás není neomylný. Ájo i ostatní děkuji, že jsem vás pobavila a že si doma také hýčkáte takovou malou potvoru.
Dagmar Bartušková
Eleno, zasmaáa jsem se. Znám ty různé šotky. Jednou jsem do perníku dala místo cukru sůl. Perník krásně naskočil, radost pohledět. Když jsem ho ochutnala, koukala jsem jako vůl. Někdo mi přehodil dózy cukr sůl. Ano, ano, byl to šotek! Dobře vím, že to příště pekárna zvládne a vy si doma všichni na otevřených nebo zavřených buchtách pochutnáte.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.