Jaká je cena stárnoucí ženy?

Děkuji všem za názory, je to docela smutná diskuze. Vzpomínám na moji babičku, té vlastní děti vykali a měli ji v úctě a vážnosti. Vím, dnes je jiná doba, jak se stále omílá, ale to přece neznamená, že se ze života vytratí úcta a slušnost. Někde v rodinách to funguje, mnohde ale ne, stačí se dívat na zprávy v TV ,kde se objevují zvěrstva páchaná na rodičích či prarodičích. Tohle by bylo na dlouhou diskuzi, ale já tvrdím, že mladým lidem chybí pokora a poznání, že největší hrůza není nefunkční mobil....

Je to hezky zdvižený prst. Někteří z vás nesouhlasí, ale víte třeba jak je na tom váš soused, sousedka, ta stará paní od naproti ?

Asi bych to nevydržela a reagovala bych. Je fakt, že dříve se ke stáří lidé chovali taky všelijak. Dnešní senioři se o sebe už umí postarat, tedy většinou.

Jen malá vzpomínka na doby minulé- když se můj strýc z vesnice u Znojma ženil, navštívila jsem s rodiči a prarodiči jeho nevěstu v sousední vsi, na nedělní hodobóžový oběd, jak se to tehdy před téměř 50ti lety dělalo. Bydlela s nimi i jejich babička, hodná stará paní, kterou šoupli do tzv. výminku, přístavku u chléva, i naše koza bydlela lépe. Dělala doma všechnu práci- na zahradě, kolem zvířat, prala, žehlila, uklízela...a na ten nedělní oběd ji nepozvali. Tak snad se časy změnily k lepšímu.

Také se snažím dětem pomáhat podle svých sil a možností. To máme my ženy asi v genech. Ale snad jsme děti vychovali dobře, protože mě nezneužívají. A kdykoliv potřebuji cokoliv já, jsou k dispozici a pomůžou, udělají, zařídí.... Cením si toho.

Myslím si,že záleží na výchově v rodině. Mám 3 dcery a pomáhají mi vždy ,když pomoc potřebuji. Nečekají na žádné protislužby , ba naopak ,když jim chci něco dát ,tak nejsou rády a vždy říkají, že jsem pro ně také moc dělala když byly malé a nyní se mi snaží vše oplatit.

Vše je o vztahu, o výchově, o tom jak se rodiče chovali k dědovi a babičce. Je velké štěstí, být až do konce samostatný a nezávislý. V opačném případě a bez dobrých vztahů je stáří bolestné a smutné.

Naprosto souhlasím s Jarmilkou. Mám hodné děti, udělají, co potřebuji, ale jsem samostatná, mám svůj byt, navštěvují mne a mobilem jsem s nimi ve styku skoro denně. Když to bylo zapotřebí před lety, také jsem jim pomohla, hlídala děti, pomohla i finančně. Dnes mi to oplácejí.

Článek pravdivý! Ale také je pravdou, že rodiče si svoje děti vychovávají k bezohlednosti a necitelnosti sami - umetají jim cestičky, snaží se jim vyhovět za každou cenu. A pak se diví, že si jich nikdo neváží. Proč taky, když ze sebe rodiče sami dělají hadr na holi, který lítá, jak mladí písknou? Vím, jak moje známá - něco už má domluvené, syn pískne a ona letí. A pak se diví, že se s ní baví jen tehdy, když něco potřebuje..... Mladé lidi vychovávají staří, takže jsou vlastně jejich vizitkou...

Je to Jarmilčin někdejší článek, ale má (bohužel) platnost neměnnou.