Žijeme v krásné době, máme výhody a výsady, které dřív patřily jen vyvoleným. Život se prodlužuje, naše zdravotnictví nás udržuje zdravější a čilejší i do vyššího věku, nezatěžujeme se zbytečnou dřinou a když, tak dobrovolně při nejrůznějších aktivitách s pocitem, že si prospíváme. Těch pozitiv je spousta! A do toho všeho nám ještě navíc krásně svítí slunce!
Zkusme vařit bez chemie
Ale každá mince má svůj rub, každý klad svůj minus; zákon zachování energie prostě funguje a bude fungovat. Každý lék, který nám pomáhá, má i své vedlejší negativní účinky. V každé potravině (kromě nechemizovaných prvoproduktů, ani u těch to ale není absolutně dokonalé) je dnes minimálně deset nesoucích nepřirozenou chemii: aroma, glutamát sodný a umělá sladidla - aby nám to více chutnalo; barvivo - aby se nám to líbilo a lákalo nás to; emulgátory - aby se to lépe vyrábělo; umělé vitaminy a stopové prvky - aby nám to více prospívalo; konzervanty všeho druhu – aby to déle vydrželo a nezkazilo se; hydrogenované oleje, umělé tuky, protože naše tělo tuky potřebuje – a další a další. Už přes čtyřicet let nás potravinářský i jiný průmysl zásobuje stále více a více tím vším zdánlivě prospívajícím, ovšem v kumulacích a v konečných důsledcích devastujícím. Vyvolávajícím civilizační choroby. Vzdalujícím nás od přirozenosti, vytvářejících z nás téměř umělé bytosti, jakési kyborgy. Kdo o tom může vědět lépe než my, pamětníci přírodního zaručeně nechemizovaného mléka přímo od kraviček pasoucích se na louce – a bez přízvisku „bio“! Tenkrát bylo totiž „bio“ všechno… Mávněme nad tím rukou – nikdy se nevrátí pohádka mládí. Ach. Dá se to ale zvládnout! Můžeme se tomu všemu téměř povinnému nátlaku vzepřít! Teď, v létě, kdy jsme nejsilnější a nejvyrovnanější, bychom mohli zkusit aspoň chvíli žít přirozeně, bez průmyslové chemie! Zkusme se vyhnout chemizovanému jídlu, jde to! Vařme z kvalitních prvoproduktů ze spolehlivých zdrojů tak, jako se vařilo v našem dětství: prostě a jednoduše. Vypravme se do čistých lesů, luhů a strání – naše nádherná země jimi stále ještě oplývá.
Slunce v rozumných dávkách prospívá
Možná bychom také mohli přestat používat opalovací krémy a mléka a místo toho se při pobytu na slunci začít mazat něčím přirozeným, třeba čerstvě vyškvařeným sádlem či nějakým dobrým panenským olejem (nejlépe na vlhkou pokožku, aby se opalováním pleť nevysušovala). Nesmíme to ale se sluněním přehánět – všeho s mírou! Ale ani vyhýbání se sluníčku, v posledních letech dost doporučované kvůli (prý) hrozící rakovině kůže a stárnutí pleti, nám neprospívá. Již prastaré přísloví praví: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Slunce má spoustu nenahraditelných účinků! Pobyt na sluníčku je pro naše zdraví nesmírně důležitý! Vytváří vitamin D a serotonin nezbytný pro dobrou náladu, prokrvuje pokožku, zlepšuje krvetvorbu, prospívá nervovému a imunitnímu systému a odbourává stres. Posiluje kosti a tkáně a dokonce bělí a posiluje zuby – když to ale slunci dovolíme a smějeme se na ně! Navíc se po správně dávkovaném opalování výborně spí! A kdybychom se přece jen trochu spálili, natírejme se opakovaně silnou vrstvou kvalitního bílého jogurtu či kyselým mlékem. Někdo doporučuje ředěný domácí jablečný ocet, jiný zas má výborné zkušenosti s ricinovým olejem natřeným na vodou zvlhčenou pokožku. A pak nás bohužel čeká pár dnů absence pobytu na slunci. Radši se tedy nespalme! Čtvrthodina ze začátku úplně stačí! Máme-li ale na pleti nebezpečná mateřská znamínka či pigmentové skvrny, přetřeme si je před opalováním něčím, co nepropouští sluneční záření: Na milost můžeme v tomto případě vzít krycí retuš, používanou na kruhy pod očima. Výjimka potvrzuje pravidlo.
Na hmyzouny vyzrajeme!
Při pobytu v přírodě se také musíme chránit před klíšťaty. Pokud ale pravidelně užíváme potravinové doplňky s B komplexem (já mám nejlepší zkušenosti s třemi tabletami sušeného droždí Pangamin denně), nemáme se čeho bát – klíšťata se nám obloukem vyhnou, protože jim nevoníme. A budeme-li v kapse nosit několik kousků voňavého hřebíčku nebo pár stonků čerstvé levandule, efekt je zaručen nejen proti klíšťatům, ale i pro ostatní bodavý hmyz. Žádné chemické repelenty zaručeně netřeba! Jsou toxické, poškozují pokožku a nervový systém. V noci nechme u postele rozkrojený citron nebo jiný citrusový plod, bude se nám dobře spát a komáři nás určitě nebudou budit svým typickým bzukotem – oni totiž báječnou vůni citrusů nesnáší. A při procházkách přírodou si berme s sebou malou lahvičku s octem: Kdyby nás nedejbože píchla vosa nebo sršeň, stačí nalít na ranku trochu octa, který zneutralizuje zásaditý jed – a vpich nám neopuchne ani nepocítíme bolest. Chce to ale okamžitě!
Nezapomínejme na vodu
Na výlety přírodou si kromě užitečného octa a bylinek v kapse berme láhev s čistou pramenitou vodou. Hodí se nejen na pití! Bude-li nám horko, můžeme si vodu nalít na hlavu nebo na triko – ochladí úžasně! Cestou se můžeme i pást: pojídejme osvěžující lístky pampelišky, kontryhele, bršlice a jitrocele, živé kvítky sedmikrásek a fialek plné energie. Vše ale před pojídáním raději opláchněme: je sice málo pravděpodobné, že tudy před námi proběhla liška nakažená vzteklinou, ale jistota je jistota…Sbírejme ale jen to, co spolehlivě známe! Zobejme i maliny, lesní jahůdky, borůvky a ostružiny do sytosti, neexistuje lepší a prospěšnější ovoce. Navíc to čerstvě utržené nás přímo nadopuje silou lesa. Ovoce ale jezme zásadně na lačný žaludek: ovocné kyseliny smíšené s tukem z jiného jídla totiž vytvářejí v krevním řečišti neodstranitelné pláty. Jejich nebezpečné následky známe. Takže raději žádné jahody se šlehačkou ani ovocný koláč s tučnou žmolenkou nebo ovocné knedlíky hojně zalité máslem…
A dýchejme zhluboka!
Známe-li některou z jógínských dýchacích technik, používejme ji občas. Nebo zkusme čtvrt hodiny nemluvit a jen se soustředit na svůj dech: na čtyři kroky vydechnout, pak zadržet dech a vzápětí na čtyři kroky nadechnout. Okysličené tkáně lépe pracují a náš mozek jásá! A při tom všem můžeme být bosi! Ze začátku na bezpečném pokoseném trávníčku na zahradě nebo v parku, kde zaručeně nebudou žádné rezavé hřebíky ani střepy. Já takhle bez bot chodím po Grébovce od jara do podzimu. S největší rozkoší dovolme svým rozmazleným chodidlům, zvyklým na neustálou ochranu podrážek všeho druhu, vnímat hebkost a měkkost trávy, vlhkost ranní rosy, energii země. Vstřebávejme její sílu, naučme se to, je nesmírně osvěžující! A omladí nás! Vychutnejme si všechny dary letní přírody do maxima, dokud to jde! Díky aktivně, chytře, citlivě a smysluplně strávenému létu budeme mít i krásný podzim a snesitelnější zimu. Jsme akumulátory letního štěstí!
Natalie K. Faitlová pro portál i60
