Říká se, že člověk se stal člověkem v momentě, kdy vzal do ruky nástroj. Jenže to tvrzení už tak docela neplatí. Nástroje totiž opice používají celkem běžně. Ale hlavní překvapení: používají je třeba také vrány. Vědci z Oxfordu nedávno zveřejnili výsledky různých pokusů zkoumající jejich život. Jeden spočíval v tom, že uložili lískový oříšek do úzké nádoby, do které vrány nemohly strčit zobáky. Vrány tedy k nádobám začaly v zobácích nosit vodu. Dávaly vodu svými zobáky do nádoby tak dlouho, než její hladina vynesla oříšek na povrch a ony se k němu dostaly.
Náhoda, řekli si badatelé. Jenže pokusy dopadaly pořád stejně. Při jiném experimentu jim do hluboké nádoby s vodou dali červy. Vrány tentokrát neměly k dispozici další vodu, ale kamínky. Začali kamínky přinášet a házet do vody. Tak dlouho, dokud kamínky nezvýšily hladinu tak, že se k červům dostaly. V Mnichově bylo zdokumentováno, že se vrány naučily k louskání oříšků využívat semafory na křižovatce. Když je na semaforu zelená, létají a házejí pod kola jedoucích aut oříšky. Když je červená, seberou z rozježděných ořechů jádra. Auta využívají podobně jako my louskáček.
„Nástroje používají nejen ptáci a primáti, ale třeba také chobotnice,“ říká Marina Vančatová, uznávaná etoložka a primatoložka, která vedla na Karlově univerzitě laboratoř pro mezidruhovou komunikaci. Zabývá se zkoumáním, nakolik jsou zvířata inteligentní. "V posledních padesáti letech probíhá řada inteligenčních experimentů, které nám umožnily zcela nový pohled. Jejich smysl je v tom, že pokud chceme pochopit vývoj člověka, je třeba sledovat i vývoj zvířat," vysvětluje.
Opice a lidské pasti
Odborný časopis Primates zveřejnil pozoruhodný závěr vědců z Ústavu pro výzkum opic v japonském Kjótu. Podle nich se šimpanzi z guinejských pralesů naučili poznat pasti, které na ně lidé políčili. Jenže oni se jim nevyhýbají, naopak je umějí zneškodnit. Zatímco v mnoha oblastech Afriky šimpanzi uvíznou v pastech pytláků, v oblasti Bossou, kde žije opic hodně a lidé se je tam často snaží chytat, jich v pastech končí velmi málo. Vysvětlení? Japonci tam odhalili zvláštní skupinu šimpanzů. Několikrát viděli, jak šimpanzi chytili hůl, na kterou bylo napojeno drátěné oko, a třásli s ní tak, až drát spadl. Předtím ji zkoumali, než se jí dotkli. Podle primatologů je to důkaz, že šimpanzi v Bossou se naučili lidi přelstít. Navíc jsou přesvědčeni, že se šimpanzi tuto dovednost vzájemně učí. Zatímco staří pasti ničí, mladí se na ně dívají a teprve až později se sami pustí do práce.
Pes jako génius
Také domácí mazlíči nás často šokují. "Ten je ale chytrý," rozplýváme se nad mnohými kousky našich psů. Mnozí například přesně vědí, co znamená slovo piškot. Ihned běží k krabici, ve které piškoty jsou. Jiní přesně vědí, kdy se jejich pán s nimi chystá na procházku. Když bere z věšáku bundu, pes je připraven u dveří. Když bere kabát, pes se ani nehne. Ví totiž, že v kabátě se chodí do práce a ne na procházku. Podobných situací by každý majitel psa ze svých zkušeností dodal desítky.
"Je ovšem třeba rozlišovat mezi poslušností a inteligencí,“ říká Václav Tomšovský, odborník na výcvik psů do filmů a televize. „My si třeba myslíme, že pes je inteligentí, když perfektně plní naše příkazy nebo předvání tanec. Jenže k čemu zvíře potřebuje inteligenci? K přežití, ne k vykonávání různých příkazů. My lidé jsme zbytečně nabubřelí a posuzujeme inteligenci podle našich měřítek, ale to je nesmyslné," vysvětluje.
Přesto většina lidí dovede o takzvaně inteligentních projevech svých domácích zvířat básnit hodně dlouho. Mnozí si je popisují na internetu, mnozí svých mazlíkům dokonce zakládají internetové stránky, aby jejich takzvanou genialitu náležitě zdůraznili.
Sobecké prasátko
V posledních letech se například hodně mluví o inteligenci prasátek. Zdrobnělina je na místě, jedná se totiž o miniprasátka, která lidé chovají v bytech. „Prase je velmi inteligentní, ale nikdy člověka nebude poslouchat a zásadně dělá všechny věci jen pro svůj prospěch,“ uvádí Martina Katzerová, která je jejich chovatelkou a obdivovatelkou. O svém prasátku mluví takto: "Když vidí, že na její misku s vodou svítí slunce, zvedne se a čumákem ji posune do stínu; vodu nemá rádo teplou. Když má pocit, že na něj fouká, přibouchne balkonové dveře. Do spižírny se dostane pokaždé, i když vymýšlíme stále dokonalejší zabezpečení. Zanedlouho si stejně umí každou novou petlici otevřít."
Můžeme si nadále myslet, že nejchytřejší ze všech zvířat je náš pes Alík nebo naše kočka Micinka, vědecké závěry však mluví jinak. Tady je nejinteligentnější pětice, která vyplynula z různých pokusů a dlouhodobého sledování.
1. DELFÍN SKÁKAVÝ
Delfíni společně loví rafinovanými technikami, spolupracují s jinými živočichy i lidmi a zřejmě si i uvědomují, co znamenají čísla. Vědci také tvrdí, že si delfíni uvědomují svou osobnost. V jejich ultrazvukové konverzaci rozeznali, že se jednotlivci oslovují jiným pískotem, jako by každý měl své jméno. Delfíni své jméno poznají, i když ho slyší v mírně upravené počítačové podobě.
2. ŠIMPANZ, ORANGUTAN
Používají nástroje, například klacíky a stébla k vybírání hmyzu z úkrytů, pomocí kamenů louskají ořechy. Jsou schopni si osvojit základy jazyka a uvědomují si, k čemu lidé používají čísla.
3. VRÁNA, KAVKA, KRKAVEC
Užívají nástroje, například vrány z ostrova Nová Kaledonie vyrobí nový nástroj tím, že vylepší starý. Říká se jim ptačí inženýři, i když co do paměti je předčí papoušci.
4. PAPOUŠEK ARA
Mají skvělou paměť, dokážou zvládnout lidský jazyk, aniž jej pouze napodobují. Chápou, kdy se slova používají a jaký mají význam. Někteří rekordmani si zapamatovali až čtyři tisíce výrazů.
5. KUTILKA
Jde o druh vosy. Unikátní je tím, že si staví až patnáct hnízd najednou na různých místech. Přesně si pamatují, kde leží, ale i to, jak velké jsou larvy, které zásobují. Podle toho nosí různé množství potravy a vědí, kde už zásobily a kam ještě musí doletět.
