Foto: archiv autora

21. a 27. srpen

31. 8. 2018

Můj příběh

Autor: Petr Toman

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 1.9.2018 10:08

Že by sousedé, ale ptát se asi nemá cenu , neboť lidská závist a zloba je v mnoha lidech ,kterým se v životě něco nepovedlo a tak škodí okolí. Je to smutné .

Zdenka Jírová 31.8.2018 22:47

Pane Toman, z vašeho vyprávění jsem vyrozuměla, že jste z Kouřimi. Tak to jsme rodáci, já také.

Zuzana Pivcová 31.8.2018 17:43

Myslím, že osobně jste, také vzhledem k věku, daleko více prožíval ten druhý Srpen, než ten náš národní historický. Vím, že řada drobnějších podnikatelů takhle zákeřně díky konkurenci nebo někomu nespokojenému skončila. Byl to i Váš případ?

Jana Šenbergerová 31.8.2018 16:25

Někdy s námi život nepěkně zamává.

Naděžda Špásová 31.8.2018 15:43

Taky jsem se v tom trochu ztratila, pokud to byl někdo z okolí, tak je to všivárna a doufám, že jsou po zásluze potrestáni.

Dana Puchalská 31.8.2018 15:06

Ano mráz po zádech........ my s manželem zase plavali. Fuj, ani na to radši nevzpomínáme.

Eva Mužíková 31.8.2018 14:49

Až mne z toho Vašeho vyprávění mrazí... zase jedna ukázka, jaké zkoušky dokáže život přinést.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá