Foto: autorka

Letí tady drak!

11. 9. 2018

Můj příběh

Autor: Libuše Křapová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Pudichová 20.9.2018 16:47

Pohádku jsem už četla, nevěděla jsem, že je i na Íčku. Líbí se se, *****

Libuše Křapová 12.9.2018 20:02

Ali, nebój, pohádka musí dopadnout dobře přece :-)

Alena Vávrová 12.9.2018 19:41

Libko, já jsem jak malá, bála jsem se s klukama ;-)) !

Libuše Křapová 12.9.2018 14:18

Majko :-)

Marie Seitlová 11.9.2018 21:16

Libuško moc pěkné, přidávám další *****

Libuše Křapová 11.9.2018 20:27

Díky, Evi :-)

Eva Mužíková 11.9.2018 20:23

Libuško, jak jinak nežli - opět skvělé **************

Libuše Křapová 11.9.2018 20:23

Elen, třeba to jednou zkusím :-)

Elena Valeriánová 11.9.2018 20:20

Uff! Četla jsem pohádku? se zatajeným dechem a jen jsem tiše doufala, že se kluci probudí ze sna. Uvolnila jsem se až když tam začala funět ta létající příšera. Libuško, piš detektivky. Moc hezké a líbí se mi poučný konec.

Libuše Křapová 11.9.2018 20:01

Věrko, chodím po kuchyni s nosem nahoru :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá