Brusel
Foto: autorka

Brusel

5. 11. 2018

Nevím, proč jsme si umanuli, že strávíme prodloužený víkend v Bruselu. Kvůli kolegovi, který nám zdejší prostředí pomluvil, jsme v tomto městě strávili jen jeden, ještě ne celý, den, a to při zpáteční cestě z Brugg na letiště.

Z města, kterému se přezdívá Benátky severu, jsme do Bruselu dojeli vlakem, kufry uložili do schránek ve stanici Zuid a metrem se vydali do centra. Než jsme došli na náměstí Grande-Place, zklamaně jsme sledovali ulice s papírky, psími hovínky, zbytky jídel a dalšími odpadky. No, toto?! Že by měl kolega pravdu?

Historické náměstí nás okouzlilo. Jak by ne, budovy se majestátně tyčí po celém obvodu, lidé se rojí všemi směry, rušno je na každém kroku a vidina prodejny čokolády lákající. V infocentru jsme si za jedno euro koupili mapu, ve které jsme se nevyznali. Zjistili jsme, že ne všechny ulice jsou v mapě pojmenované, a jako mnoho jiných lidí jsme v okolí náměstí bloudili. Přesto jsme čůrajícího chlapečka našli. Hrůza, třiceticentimetrová soška oblečená do jakéhosi kroje. Víme, že je symbolem Bruselu, nicméně nás nenadchla. A to jsme netušili, že na čůrající holčičku, aniž bychom ji hledali, narazíme.

U močících soch jsme se nezdržovali, a protože jsme neměli mnoho času, procházeli jsme se uličkami okolo náměstí a došli až ke katedrále svatého Michaela archanděla a svaté Guduly. Metrem jsme dojeli k Justičnímu paláci, opuštěnému kvůli velké opravě, a z ochozu poblíž výtahu jsem se dívali na město. Pohled nás neupoutal, a protože jsme v mlžném oparu zahlédli Atomium, a pobývali na stejné trase metra, i přes blížící se hodinu odjezdu jsme dojeli na místo. Monumentální stavba (viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomium) se nám líbila, ale dovnitř jsme se kvůli času nedostali. Uletělo by nám letadlo.

Z Bruselu jsme viděli jen pidipidičást. Limitoval nás přesun na letiště Charleroi, a ačkoliv jsme původně dostali negativní reference, konstatovali jsme, že bychom si chtěli prohlédnout i další zajímavosti tohoto města. Jako například Královský palác, Parc du Cinquantenaire, Bruselský park, Baziliku Sacré-Cœur - šestý největší kostel světa, Mini-Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb, nebo Palác Stoclet - vilu ve stylu vídeňské secese a art deco (kulturní dědictví UNESCO). Nezbylo nám nic jiného, nežli konstatovat, že z Bruselu jsme toho moc neviděli a že si musíme naplánovat alespoň dvoudenní návštěvu tohoto zajímavého města.

 

 

cestování
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Věrko, také jsem tam byla v rámci zájezdu do Anglie, jen si nemohu vzpomenout, kdy přesně to bylo. Na těchto fotkách se mi zdá Brusel mnohem hezčí, než jak jsem ho vnímala tehdy.
Věra Ježková
Byla jsem tam půl dne, v rámci poznávacího zájezdu do Anglie. Ráda jsem si ho připomněla.
Zuzana Pivcová
V Bruselu jsem byla několikrát, a to pracovně za okolností, kterým už se mi dnes ani nechce věřit. V dubnu 1999 došla do vojenského archivu pozvánka (přeposlaná z ministerstva obrany) na výroční zasedání Archivního výboru NATO, určená i pro nové členské státy. Tak ředitel rozhodl, že tam pojedu s jedním důstojníkem (jako jeho tlumočnice a archivářka zároveň). Té schůzi předcházel odpolední raut s tehdejším nejvyšším představitelem NATO Javiérem Solanou. Bylo to v centrále NATO k 50. výročí vzniku NATO. Pak jsem tam začala jezdit na další výroční zasedání, až tu funkci převzala mladší kolegyně. Byly to vždy krátké návštěvy, takže jsem kromě centra z města moc nepoznala. Souhlasím s Julkou. Pěkné náměstí a přilehlé uličky, kde bylo plno kaváren a restaurací a prodejen se suvenýry, hlavně čokoláda a krajky. Chlapeček mě nenadchnul. Letiště bylo hrozně rozlehlé, terminály A - F za sebou, když člověk přijel metrem, které končilo na F a odlétal do Prahy z A, trval mu ten průchod na druhý konec půl hodiny. Díky, Julko, za hezkou procházku.
Dana Puchalská
Krásně napsáno a fotky jsou hezké, dá se říct že i neotřelé.
Jitka Hašková
hezky napsáno. Byla jsem na půldenním výletě v Bruggách, které mne nadchly, v Bruselu jenom na letišti a vlakovém nádraží. Chci se tam vydat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.