Jsoucno

22. 10. 2018

V nekonečné prázdnotě dřímalo nekonečně malé JSOUCNO. Podobalo se drobnému semínku a stejně jako ono bylo plné nehybné energie.
A protože ani NIC netrvá věčně, jednoho dne se probralo z dřímoty. Nadechlo se prázdnoty a začalo se rozpínat do všech stran, až tu prázdnotu docela vyplnilo.
Jeho energie se začala přelévat z místa na místo a vytvářela tak prostor. Vzápětí na to vznikl čas. Jsoucno se převalovalo v prostoru a čase a velmi brzy se začalo ukrutně nudit.
A to byla ta pravá chvíle pro myšlenku. Jakmile vznikla, proletěla jím jako střela a dotírala tak dlouho, až si JSOUCNO uvědomilo svou obrovskou potřebu využít své energie k tvoření.
A díky tomu jsme tu i my, abychom mohli svými myšlenkami formovat svět, jehož jsme součástí.

Můj příběh

Autor: Jana Šenbergerová

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 25.10.2018 13:31

Děkuji za další komentáře. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama.

Dana Kolářová 25.10.2018 08:34

Ano!

Ilona Erika Kolář 24.10.2018 11:55

Souhlasím.

Eva Mužíková 23.10.2018 20:56

Opravdu zvláštní, zajímavé, obdivuji Tě.

Zdenka Jírová 23.10.2018 00:11

Velmi zajímavá úvaha.

Elena Valeriánová 22.10.2018 16:18

Jani, já žasnu. Jsme tu a tak nějak to muselo být.

Jana Kollinová 22.10.2018 15:48

Je to sugestivní ojedinělé vyjádření a srovnání s jinými ztrácí jedinečnost autorčiných pocitů. Tak to vnímám já a můj klobouček dolů před paní Janou v této poezii, úvaze, ztotožněním s něčím co cítí a nikdo z nás to neuchopí tak jako autorka. Příspěvek se svým sdělením vymyká běžným příspěvkům.

Alena Vávrová 22.10.2018 15:36

Popsala jsi to, Jani, velmi krásně, krátce a výstižně. Díky.

Mirek Hahn 22.10.2018 15:12

Haramein je trochu moc divoký i na mne :-) Jeho spirituální zaměření vidím úplně v pohodě... ale osobně se snažím si pro sebe dobře vyvážit oblast esoterickou a oblast racionální (konkrétně postuláty, které posouvají fyziku od částicové stavby ke kvantovému uspořádání). Ty dvě oblasti nevnímám jako rozpor, spíš jako různé pohledy "na život, vesmír a vůbec...."

Jana Šenbergerová 22.10.2018 14:31

Mirku, nevím, jestli by se takové zrovna jemu líbilo. Inspiroval mě spíše Nassim Haramein, jehož odvážným teoriím kupodivu docela rozumím, i když jeho výpočty jsou mimo mé schopnosti a chápání. Cítím se být poutníkem ve vesmíru, který popisuje on. Děkuji za všechny diskuzní příspěvky. Potěšily mě. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak šel můj čas?

Před mnoha roky jsem byla na vzpomínkové akci Halasův Kunštát. A od té doby vždy, když jsem v…

Marie Ženatová

Jak se mi líbilo v nemocnici

Jste normální? Tak by asi zněla vaše otázka na moje konstatování. Možná ne, jak se to vezme... Tak…

Jana Hošková

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

U hrobu

Neznáte-li Mirka Mezeru, tak to máte obrovskou škodu! Kdo se s ním dá do řeči, docela určitě se zasměje. Býval celý život nadšeným řidičem autobusu, napřed podnikového v zemědělském družstvu, potom linkového. Všichni jsme s ním rádi jezdívali, vždycky bylo v autobuse veselo.

Rostislav Mraček