Dvě jména jsou znovu v módě

Jsem Dagmar Yvone. Ale říkala jsem si "Yvonek", tak jsme zůstali u Áji. Dobrý, ne? :-)

Ve své třídě, už před více než deseti léty, jsem měla žáka se dvěma křestními jmény. Ovšem: ani jedním z nich, přestože obě jména byla naprosto běžná, nikdo chlapce neoslovoval. Jmenovali jsme ho odvozeninou jednoho z jeho jmen. Když jsem mu na rozloučenou se školou psala věnování do knížky, přemýšlela jsem, jaké jméno napsat - nakonec mi musel sám poradit.

Já bych z toho měl v sobě zmatek! Oldřich Jiří Nikita Brexit Čepelka

V článku jsou podstatné chyby, samozřejmě je možné, aby se dalo dítěti jméno „vymyšlené“ nebo které není v žádném kalendáři. Jen to stojí hodně zařizování. Jinak není možné, aby dva čeští youtubeři dali svému synovi jméno Anakin.

Nebyla to záležitost módy. Děti byly po narození pokřtěny a druhé jméno dostávaly po kmotře nebo kmotrovi. Já jsem měla v křestním listě jako druhé jméno Františka. Na městské matrice jsem byla zapsána jen prvním jménem. Jinak dvě jména se dávala v anglo-saských zemích. Marie-Claire, Anna-Marie, Jan-Kristian. Pokud pomineme císařské rody, kde měl každý jmen třeba i osm - Maria Theresia Walburga Amalia Christiana. V současné době je to "móda", právě tak jako nepřechylování ženských příjmení, nebo jako, když některé ženy si nechávají příjmení po manželovi i rodné příjmení, nebo když je dvakrát vdaná, tak si nechává příjmení po obou manželích. Souhlasím s tou paní, která říká, že je to snobismus. Ano, je to napodobování něčeho, o čem ten snob nemá ani páru.

Jsem zcela spolokena s jední, jménem, které mám.Rovněž moje dcery i vnoučata. Zdvojenákřestní jména považuji za snobismus, abychom se přiblížili Západu. Jenže tam je opravdu mají buď že jsou ze šlechtického stavu nebo vlivem náboženství, jak to dříve bývalo u nás / i když ne vždy, záleželo na církvi./

Jsem Hana Olga, ale opravdu to nešlo používat. Vnuk je Jan Rostislav, doufám že si nebude tak nadepisovat sešity...

Dřív se dávala druhá jména po kmotře, ale za komunistů se samozřejmě nepoužívala. Tak je má sestra Marcela Hedvika a Já Zuzana Anna. Ale nevím, proč bychom to měly používat. Dožijeme určitě v pohodě s jedním jménem. :-D

Je to poněkud v rozporu se současnou tendencí zkracovat vyjadřování. A trochu nepraktické. Já mám po kmotře druhé jméno. Ale Věro Zdeno mi doma neříkali.

Proti gustu ... Dříve se tak často nemuseli podepisovat jako my. Jsem ráda, že mám jen jedno jméno, které se mi líbí. Představa, že by na mě maminka na pískovišti volala Jano Františko je víc než úsměvná.