Staré lásky se vracejí

Také jsem si při čtení vzpomněla, že už jste o tom jednou psala. Když se to takto povede, je to dar.

Přeji ještě hodně krásných setkání. Užijte si je i za nás, kteří to štěstí už nemají.

Na Vaše loňské vyznání - přiznání si velmi dobře pamatuji. Já jsem (bohužel,) do stejné řeky nevstoupila a žádného svého někdejšího milovaného takhle nepotkala. Vlastně ano, potkala, ale láska už to nebyla. A jiní už zemřeli. Někdy jsou lásky, které přežívají i svou smrt, ač samy jsou takřka k nepřežití. Tak si ji prožijte tak hezky, jak jen to jde.

Nejsem si jistá, jestli bych to chtěla. Moje velká láska byla ta předposlední. Pak přišel můj budoucí muž. Obřas na něj jen myslím a občas se mi objeví ve snu.

Tak to vám upřímně přeji i závidím. Právě dokončuji o své první lásce básničku. Nic o něm nevím a ráda bych věděla, jak žil. Ať vám to vydrží. ♥

Helenko, já jsem se v loňském roce setkala se svojí velkou láskou v Praze, po čtyřiceti letech.. Bylo to v den íčkovského setkání před Vánoci.... i když bylo krátké, tolik jsme si toho dokázali říci..... snad zase před Vánoci??? Tak ať vaše setkávání pokračuje dlouhá léta.

Moc hezké. Držím všechny palce ať to zase vyjde.