Moje cesta do Anglie - londýnské parky

Opět nostalgicky vzpomínám na rok 1968. Po srpnové okupaci Československa jsem váhal s návratem a našel si brigádu - sekačkou jsem stříhal trávník v Hyde Parku a přitom se skvěle bavil výstupy domorodých řečníků.

Mnohá z těchto míst jsme navštívili s manželkou v loňském roce, v květnu. Průvodcem nám byla vnučka s manželem, kteří tam jsou zaměstnaní a současně studují. Hezky jsem si zavzpomínal. :-)

Díky za možnost znovu se podívat do Londýna.

Moc pěkně napsané i krásné fotografie. Před 12 roky jsem měla možnost si také trochu prohlédnout Londýn, když jsem přijela za dcerou. Bohužel, na prohlídku jsme měli omezený čas, protože musela hlídat děti.Nějaké volno ale pro mne dostala. A i když bydlela v Broxbourne výlet byl nádherný. Ráda na to vzpomínám a výměna stráží je nádherný zážitek. Musím dát za pravdu, že nejen v Londýně mají dost možností zajít na WC, která jsou solidně udržovaná. Zde se totiž nesmí ani děti vymočit někde u stromu. Je to zde zakázané a můžete zaplatit pokutu.

Další a moc krásný díl cestopisu. Fotky parádní. Děkuji.

Mnohé z toho, o čem píšete, mám i po řadě let ještě dobře v paměti. Tak např. v roce 1997 jsem přijela služebně do Londýna jen den po monstrózním pohřbu Lady Diany. Brána a plot kolem Buckinghamského paláce byly ještě zavaleny květy. Hyde Park si spojuji s několika značně výstředními řečníky, kteří tam mohli nerušeně hovořit ke kolemjdoucím. A St. James´s Park zase se spoustou krotkých veverek, které klidně přišly návštěvníkům až na rameno a nechaly se krmit z ruky. No, a Trafalgar nebo Piccadilly - to už by bylo na dlouhé povídání. Děkuji!

Jením slovem - děkuji!