Dětem vstup zakázán. Je to diskriminace?
Ilustrační foto: ingimage.com

Dětem vstup zakázán. Je to diskriminace?

31. 10. 2018

Přibývá restaurací a hotelů, které zakazují vstup dětem. A začaly za to dostávat pokuty. Společnost se rozdělila na dva tábory. Pokuty jsou správné, je to jasná diskriminace, říká jeden. Nesmysl, majitel podniku si přece může určit, jaké hosty chce, tvrdí druzí. Začíná kolem toho pořádná mela.

Adults only. Tento nápis je v zahraničí na hotelech běžný a čím dál častější. Zkrátka, hotely jen pro dospělé. Spousta lidí si totiž nepřeje, aby jim při večeři nebo při odpočinku u bazénu u hlavy vřískaly děti. Tyto hotely velmi často volí senioři. A také mladé páry, které si je vybírají jako cíl  svatebních cest. Tedy lidé, kteří chtějí klid, romantiku, relax, ticho.

Naopak jiné hotely se jasně profilují jako vhodné pro rodiny s dětmi. Jsou zabezpečeny tak, aby v nich dětem nehrozily úrazy, jsou tam pro ně mělké bazénky, různé atrakce, které je zabaví. Často je tam animátor, který se o děti postará, kdyby rodiče chtěli klid. Volí je rodiny s dětmi a jsou nadšené, protože ratolesti si tam najdou kamarády, zařádí si, nikdo je neokřikuje. Stejné je to v restauracích.

Majitelé některých tichých a romantických podniků si nepřejí, aby tam hlučely děti, naopak jiné vybudovaly dětské koutky, herny, mají pro děti speciální menu a podniky koncipují tak, aby si v nich užily celé rodiny. Zdá se tedy, že je vše v pořádku, že si každý může vybrat. Jenže opak je pravdou. Někteří lidé mají pocit, že podniky jsou povinny ubytovávat a hostit děti, že se jedná o ukázku diskriminace kvůli věku. Že jde o podobné případy, jako když někdo nedá práci seniorovi jen proto, že mu připadá starý. Že jde o ageismus, jenže naruby. A tak Česká obchodní inspekce dostala několik podnětů, ať prověří, zda o diskriminaci nejde. Její rozhodnutí: Je to diskriminace!

„Bez ospravedlnitelného, legitimního důvodu není možné v žádném případě zakázat vstup či vyloučit ze služby nebo prodeje zboží osoby podle věku,“ uvedla Jana Jelínková z tiskového oddělení České obchodní inspekce. Pokutu už některé hotely dostaly, například  hotel Premier Janov nad Nisou a byla z toho slušná kauza. Inspektoři uvedli, že hotel jako důvod vyloučení dětí mladších deseti let z ubytování uváděl snahu zajistit hostům klidné prostředí pro relaxaci. Majitelé hotelu se odvolali, ale nakonec museli zaplatit pokutu pět tisíc. Jde o symbolickou pokutu, ale zákon umožňuje udělit za diskriminaci mnohem více. A tak se další hotely a restaurace bojí a hledají způsoby, jak rodiče s dětmi odradit, aniž by jim za to hrozil postih. Mnozí například na svých stránkách vyjmenovávají, jak nebezpečný hotel pro děti je, jak výrazně je pro ně nevhodný, ale samozřejmě nezmiňují, že by tam neměly jezdit. Jen se snaží rodičům naznačit, že to pro děti není ideální.

Dítě není pes  
„Nedávno jsme si manželem vyjeli na wellness pobyt do Krkonoš. Slavili jsme výročí, byl to dárek od vnuka. Moc jsme se těšili. Poukaz sliboval romantický hotel, večeři při svíčkách a různé wellness procedury,“ vypráví sedmašedesátiletá Renáta. „Realita? Kolem hotelu neustále běhaly a křičely tři holčičky. Byly jak z divokých vajec. Jejich matky popíjely a ty holky tam běhaly a řvaly. Když jsme leželi ve vířivce, z vedlejší místnosti se neustále ozýval křik nějakého mimina. Nechápu, jak někdo může vzít malé dítě do vířivky, evidentně se bálo a nechtělo tam být. Vrcholem bylo, když jsme zjistili, že romantická večeře při svíčkách obnáší naprosto normální restauraci, ve které vedle nás seděl u stolu pár s tím křičícím miminem. Máme děti rádi, vychovali jsme tři, máme tři vnuky, ale když přece člověk jeden na relaxační pobyt do romantického hotelu, nečeká, že na něj bude při večeři dítě od sousedního stolu házet mrkvovou kašičku,“ popisuje. Dodává, že personál hotelu byl z hlučných dětí evidentně nešťastný a ostatním hostům se za ně omlouval. „Je to jasný problém rodičů, že do takového zařízení děti berou a nejsou tolerantní k ostatním lidem,“ dodává Renáta.

Podobné potíže řeší v mnoha zemích. Například Rudolf Markl, majitel restaurace na německé Rujáně, se stal známým po celé Evropě poté, co s ním přinesla rozhovor německá agentura DPA. Popsal v něm, jak se pustil do boje se zákazníky, kteří přicházejí s dětmi. Normálně vyvěsil na dveře ceduli s přeškrtnutým motivem dítěte. Dočkal se kritiky, že jde o podobnou značku jako je ta, která zakazuje vstup psům. Jenže dítě není pes, kritizovali ho mnozí. „Už to dál nešlo. Děti rozlévaly nápoje,  trhaly ubrusy, poničily starožitný stojan a rodiče je nezvládali krotit,“ uvedl majitel podniku, který je v místě proslavený tím, že je jedná o kopii starodávných hospůdek, takže je plný starožitností a jejich replik, zkrátka, má hezkou výzdobu. Na druhé straně v přímořských letoviscích vůbec nikdo neřeší, jestli se majitelé hotelu rozhodnou nějakým způsobem korigovat, koho chtějí za hosty a koho ne.      

Zahoďme přehnanou korektnost  
„Běžně si s kamarádkou rezervujeme ve Španělsku hotel, který je jen pro dospělé. Jezdí do něj převážně němečtí senioři. Umíme německy, tak si tam vždycky popovídáme, našli jsme si tam přátelé. Je tam klid, večer animátor dělá hry pro dospělé. Neřve tam hudba, večer pouštějí muziku našeho mládí. Mladým lidem, natož dětem, by se tam stejně nelíbilo,“ vypráví pětasedmdesátiletá Marta z Prahy.

Majitelé cestovních kanceláří pozorují v posledních letech jasný trend, že lidé přesně vědí, co od dovolené očekávají a jaký hotel chtějí. Rodiny s dětmi se předem zajímají, jestli je hotel vhodný pro děti, zatímco páry či senioři se velmi často ptají, zda hotel, o kterém uvažují, je klidný, ideálně jen pro dospělé.

„Na tom přece není nic špatného, když člověk řekne, že hledá hotel, do kterého nejsou pouštěny děti. Zahoďme předsudky a přehnanou korektnost,“ říká Tomáš Hubka z cestovní kanceláře Delfin travel, specializující se na pořádání zájezdů pro lidi vyššího věku. „Dovolená je přece od toho, ať nám ji nic nenarušuje. Některé hotely, do nichž jezdí rodiny s malými dětmi, například servírují jídlo na nádobí z plastu, aby je děti nerozbily. Mnozí lidé si ale chtějí večeři vychutnat, mít při ní klid. Tak proč by měli jíst z plastového nádobí a poslouchat křik dětí?“ dodává.

Jan Papež z česká asociace cestovních kanceláří a agentur rovněž potvrzuje, že posledních pár let registruje zvýšený zájem lidí o hotely, do kterých malé děti nemají přístup. Takže provozovatelé hotelů v přímořských letoviscích si evidentně s možností, že se dopouštějí diskriminace kvůli věku, hlavu nelámou. Možná, že by jim řeči o diskriminaci byly k smíchu a vůbec je nechápali.

V Česku začíná být situace jiná. Majitelé hotelů a restaurací musí pečlivě volit slova, jak naznačit, že opravdu není vhodné přijít s malými dětmi wellness hotelu, do nějž klienti jezdí za klidem a tichem. Zkrátka, je to problém, o kterém se zřejmě ještě bude hodně mluvit, protože na rozdíl od předešlých generací, které nebyly příliš zvyklé s malými dětmi cestovat a navštěvovat restaurace, současní rodiče malých dětí převážně mají pocit, že s miminem se sluší a patří jezdit úplně všude. A že všichni musí s nadšením poslouchat, když dítě pláče, běhá nebo křičí.

děti vnoučata
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ondra Vysma
Třeba v hotelu Golf děti rádi přivítají
Eva Kopecká
Kdo má doma nevycválané spratky, měl by pochopit, že na ně nikdo není zvědav. Ani v restauraci, ani v autobuse, ani jinde. A neměl by být dotčený, když se někde potká s cedulí dětem vstup zakázán. My jako děti jsme kdysi nemohli na svatbu blízkých příbuzných, kteří, ač čekali rodinu, chtěli ten svůj den mít v klidu a pohodě. Ani naši, ani my jsme se neurazili, šlo zřejmě o jiné malé příbuzné, naši nám dovezli fotku a kus dortu a všichni jsme to přežili. Dneska je tolik míst, hřišť, heren a podniků, kde jsou děti vítané a mají děti svoje zázemí, jako nikdy nebývalo. Nikoho tedy nemusí pohoršovat, že někde ty děti zrovna s otevřenou náručí nevítají. Když člověk vidí matku, jak se dítěte nevšímá a baví se s kamarádkou mobilem nebo pokuřuje, zatímco její dítě orve za stálého povykování na ulici kytky z truhlíku a jí je to fuk, už jen přejít to jako nezúčastněný pozorovatel chce pevné nervy. Neumím si představit, kdyby se mnou ti dva byli někde pohromadě. Na ulici mohu jít jinam a nekoukat se na to, ovšem mít ty dva za sebou na cestě na dovolenou nebo v sousedním pokoji v hotelu, díky, nechci.
Marie Faldynová
Nevím jak kdo, ale já chodím s dětmi do přírody. Restaurace sama moc nemusím, jídlo je nejlepší domácí, že děti zpravidla nevydrží sedět a budou lítat se dá čekat, tak proč bych s nimi vůbec do nějaké restaurace chodila? Mám vnoučata, která nakrmím na dětském hřišti a ušetřím tím spoustu problémů sobě i jim. S vlastními dětmi jsem do restaurace také nechodila, na to nebyly peníze. Jinak souhlasím s tím, že vychované děti nikoho neobtěžují - a naopak.
Dagmar Bartušková
Nezvladatelné děti mi vadí všude možně. - v tramvaji, v OC, na plovárně nebo v hotelu. Mladé rodiny mají dnes dostatek peněz, a tak (mluvím ze zkušeností) si mámy na mateřské pěkně tráví hodiny s dětmi v kavárnách. Děti řvou, lítají kolem dokola a narušují klidný chod. Rázně už párkrát došlo z mé strany k napomenutí, že tady není dětský koutek, a kupodivu, ony děti konečně trochu usměrnily a po chvíli s nimi odešly. Zbyl po nich jen boží klid a kavárenští povaleči opět mohli v poklidu cudně srkat svou vybranou kávu, listovat a pročítat tisk a poslouchat tlumenou hudbu. Jen a jen k tomu jsou přece kavárny určeny. A v hotelu, kam si jedu odpočinout, by to mělo platit dvojnásob. Pokud je hotel určen hlavně pro rodiny s dětmi, tak tam nestrčím ani nos. Děti mi nevadí, ale musí se formovat hned zkraje, jinak do nich v životě nic nebude.
Dana Puchalská
Ještě jeden postřeh z hotelu. Byli jsme v Katalánsku. A tam jsme jezdili do pokojů výtahem. A jednou jsme měli tu "čest" být ve výtahu s rodinou se 3 dětmi. Byli to tuším Švédi. A děťátka tak skákala, až se výtah zastavil. Bylo to asi ve 22 hodin. Nic nebylo platný, že tam byla cedule i s piktogramy. Kterou pochopil i úplný negramot. Tak jsme si tam hezky a ve tmě půl hodiny poseděli, než nás majitel hotelu konečně dokázal vysvobodit. A to, že tahle rodina dělala binec nejen na chodbách, u stolů, z balkonů házela světlice do patia a nakonec zablokování výtahu mělo jedno jediné a rázné vyřešení. Stěhovala se ještě ten večer pryč. Všichni jsme pak měli dalších 10 dní klid.
Zuzana Pivcová
Díky. Rozumím. Já si ale jdu víceméně po svém, takže mi plný hotel seniorů je jedno. A delegáta skoro vůbec nepotřebuji, jen na objednání fakultativního výletu. :-D
Jarmila Komberec Jakubcová
Vybírám si hotely kam většinou rodiny s dětmi a pejsky nejezdí.Rodina syna zase jezdí do hotelů, kde je vyžití pro děti. Před měsícem jsme zažili s manželem v letadle při 5ti hodinovém letu z Prahy do Las Palmas nepříjemnou situaci, kdy malé 2leté dítě neustále křičelo. Ne protože by se bálo, či plakalo z jiných důvodů. Prostě křičelo a křičelo. Bylo to naprosto nesnesitelné a rodiče dítě vůbec nekonejšili či se jím zabývali.I letušky žádalo rodiče aby se děcku věnovali.Jen jsem trnula aby nebydleli v našem hotelu. Cestující také rodiče žádali aby dítě uklidnili, ale ti si hráli se svými notebooky. Myslím, že to velmi dobře vystihl pan L.Ptáček ve svém příspěvku.
Zuzana Pivcová
Omlouvám se, Jiřko, za dotaz, jde mi o informaci, nejsem dotčená. Čím Vám nevyhovují velké hotely pro 55+? Já nemám zkušenost, protože ten hotel v Albánii, kde jsem byla, nebyl takto označený, i když zájezd ano. Není tam žádná večerní zábava, tak možná tohle??
ivana kosťunová
Zažila jsem zoufalství průvodkyně na zámku Lemberk- kdy si její výklad přišla poslechnout česká au pair se dvěma nevycválanými zřejmě britskými dětmi. Děti běhaly po místnosti, braly do ruky vzácné kousky, sedaly na židle s nápisem nesedat, snažily se proniknout do oddělených prostor. Průvodkyně, která za všechno ručila, pořádala dívku, zda by je nemohla nějak ukáznit, ta však jen bezradně krčila rameny. Jeden pán z procházející skupiny už se na to nemohl dívat, tak na ně zařval mohutným hlasem, zatvářil se jak Herodes, a byl klid. Dívka nakonec ty dva zcela konsternované spratky odvedla ven. Nikdy jsem nechápala, proč je tam ale vodila. Vždyť nerozuměly, co se tam mluví, naše dějiny určitě neznaly, je tedy možné že to považovaly za nějaký zvláštní druh pouťové atrakce :))
Jana Slavíková
Před několika lety jsem v jedné restauraci přilákala jednoho z pobíhajících chlapečků a tiše, leč velmi důrazně jsem mu řekla: Jestli si hned nesedneš ke stolu k mámě, utrhnu ti hlavu! A byl klid. Ani si mámě nepostěžoval :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.