V této době, která se někdy zdá být nekonečnou, nám mohou pomoci osvědčené receptury z bylin, které často opomíjíme, a dokonce je mýtíme jako obtížný plevel. Vždy je jen na nás, zda se zkusíme vrátit k trochu pracnější nechemické metodě, nebo se vypravíme do lékárny.
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Kostival (na Slovensku výstižně Kostihoj), lidově také černý kořen, medunice, kobylí mléko, volský jazyk, sladký lupen... je v lidovém léčitelství dobře známá bylina, rostoucí nejraději na zamokřených lukách, březích potoků a při okrajích cest. Vyskytuje se takřka po celé Evropě, vyjma horkého a suchého jihu a chladného severu. Znají ji i v Malé Asii či Severní Americe. Jde o poměrně mohutnou 90 až 140 cm vysokou rostlinu s velkými chlupatými listy a střapci většinou fialových květů, někdy také s přídechem modré či červené. Obvykle kvete od května do konce září.
Její pojmenování nenechá nikoho na pochybách, kde pomáhá. Vynikající je na všechny bolesti kostí, svalů, kloubů a jejich pouzder. Uplatní se při žilních zánětech, křečových žilách, poruchách prokrvení, bércových vředech. Na zlomeniny, výrony, záněty kostí i žil, podlitiny či naraženiny používáme v sezóně obklady z rozklepaných listů nebo nastrouhaného (předem řádně vydrhnutého) kořene, častěji však kostivalovou mast (jemně nastrouhaný kořen zpěníme na vepřovém sádle) nebo tinkturu:
Omytý kořen kostivalu nařežeme na drobné kousky a vložíme do nádoby, kam jsme předem nalili lesanu (jemnější francovka). Na každý 1 decilitr lesany přidáme 2 kávové lžičky arnikové tinktury. Droga musí být ponořena. Necháme 2- 3 týdny luhovat, občas protřepeme. Potom přecedíme a vymačkáme. Používáme k potírání a masírování postižených míst.
K látkám, které kostival dělají výjimečným, patří allantoin, podporující růst a dělení buněk, což přispívá ke scelování kostí a tvorbě mazu při vysychání kloubů, a proteiny, jichž obsahuje téměř stejně jako sója. Je bohatý i na silice, třísloviny, minerální látky, obsahuje například i vitaminy A a C. Vnitřně se kostival (kořen) používá ve formě čaje. V poslední době je pro individuální sběr zpochybňován kvůli některým alkaloidům, které mohou být jedovaté. Z lidového léčitelství ale záznamy o otravách nejsou. V každém případě se však doporučuje nepít čaj více než dva týdny. Vhodnější jsou směsi, kde je obsah drogy nižší.
Výborně se hodí k léčbě vředů žaludku a dvanácterníku (sliz obalí povrch vředu, čímž ho chrání před drážděním, což urychluje hojení). Při zánětech ústní dutiny a krku je zase dobré kloktat silným vývarem kořene kostivalu. K jeho sběru se nejvíce hodí jarní a podzimní měsíce. Usušit lze ale i listy či nať. Bez problémů se však dá koupit i v lékárně.
