Na to už jsi stará aneb Stáří ve škatulkách
Ilustrační foto: ingimage.com

Na to už jsi stará aneb Stáří ve škatulkách

8. 11. 2018

Je malá nabídka oblečení vhodného pro seniorky. Ta knížka by se mi asi nelíbila, vypadá, že je spíš pro mladé. Tomu nerozumím, už jsem na to starý. To jsou věty, které často zní. Když se nad nimi zamyslíme, zjistíme, že jsou nesmyslné.

Móda pro zralé ženy vyššího věku je v poslední době velké téma. Seniorky si stěžují, že v obchodech je většina věcí určených pro mladé. Když vidí snímky modelů v časopisech, zlobí se, že je předvádějí převážně mladé ženy. Jenže mnohdy jde o modely, které by dámy vyššího věku klidně mohly nosit. Když však vidí klasický béžový či šedý kabát volného střihu na modelce mladé, řeknou: no jo, to je pro mladé. Když ho vidí na ženě starší, řeknou, že to je vhodný model pro seniorky. Přitom jde mnohdy o jeden a ten samý kabát. Místo toho, aby přemýšlely nad tím, zda by ten kabát seděl jejich postavě, výšce, barvě pleti a stylu života, rovnou ho odsoudí se slovy: To je pro mladší.

Stejné to je se slovy: tomu už nerozumím, už jsem na to starý. Třeba v souvislosti s moderními technologiemi. Jenže jak to souvisí s věkem? Je spousta seniorů, kteří moderní technologie ovládají lépe než mladí lidé. Nemysleme si, že mladí lidé automaticky všichni perfektně ovládají práci s počítačem. Mnozí do něj koukají, zvládají základní úkony, ale kdyby měli pracovat s fotografiemi a využívat složitější programy, byli by v koncích. Tak proč neříkáme raději: Tomu nerozumím, moderní technologie mě moc nezajímají, nejsem na to šikovný a nebaví mě to? Proč to spojujeme se slovem starý? Vždyť i mezi mladými je hodně těch, kteří nežijí na sociálních sítích a počítač využívají jen základním způsobem. Protože je vlastně moc nebaví.

Podobných situací dříve narození prožívají spoustu, mnohdy se do nich dostávají denně. I když se v posledních letech v tomto směru hodně změnilo a mnozí lidé ve věku nad šedesát vypadají a žijí stejně jako čtyřicátníci, věk je stále věc, která řadí člověka do určité škatulky. A mnohdy se do ní zařazují sami. Sice se říká, že věk je jen číslo, ale není to pravda.  

„Věk není jen číslo, věk je na nás přilepovaný z nejrůznějších stran. Někteří autoři tvrdí, že věkové normy jsou nyní více flexibilní než dříve. Že už se říká méně: na tohle jsi moc starý. Ale moje data to spíše vyvrací,“ říká socioložka Lucie Vidovičová, která provedla řadu průzkumů týkajících se stárnutí populace. Říká, že normy se sice mění a posuzují, ale nemizí. „Platí třeba jinak pro každou socioekonomickou skupinu a to, co třeba mužům nebo mladším lidem projde lehčeji, u žen a seniorů se neodpouští. Typický příklad jsou například údajně příliš krátké sukně a údajně příliš mladý manžel paní Brigitte Macronové,“ uvedla. 

Je to tak. Když si žena ve věku kolem šedesátky pořizuje šaty nebo sukni, často přemýšlí: Není pro mě krátká? Můžu si dovolit v mém věku sukni těsně nad kolena? Neměla bych mít delší? Jenže správná otázka má znít: Sluší mi tato délka? Mám takové nohy, že si sukni nad kolena mohu dovolit? Protože mnohdy nyní mají ženy v šedesáti lepší postavy než třicetiletá děvčata. Ano je to tak, stačí se rozhlédnout. Zatímco se spousta mladých maminek doslova valí za svými kočárky a vlečou nákupy plné slazených limonád a cukrovinek, mnohé ženy po padesátce začaly cvičit, upravily si jídelníček a dostaly se do dobré kondice. Přesto o sobě pořád pochybují. Proč? Protože se řadí do věkové škatulky.

„Životní podmínky se v poslední době mění tak rychle, že se snad rozdíly mezi generacemi ještě více setřou. Jistě, lidé mají rozdílené životní zkušenosti, rozdílnou hodnotovou orientaci. Ale problém je, pokud se to projevuje zatvrzelými sveřepými postoji. Ty jsou brzdou v čemkoli bez ohledu na věk,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová.

V jedné rodině se nedávno odehrála tato debata, spouštěčem byly blížící se sedmdesáté narozeniny.
„Koupíme babičce nějaké knížky? Vybereš něco?“
„Jo, najdu něco, co by se pro ni hodilo. Kuchařku? Nebo něco o ručních pracích?“
„Hele, já nevím, ale vždyť ona od dědovy smrti sama moc nevaří. A s ručními pracemi, co já vím, sekla někdy před deseti lety.“
„No já se dívala do nabídek knihkupectví, co označují za vhodné pro babičky. Tak přece jí nebudeme kupovat milostný román, ne?“

Vtip je v tom, že Jana si s kamarádkami půjčuje a v knihovně vybírá zásadně milostné romány. Ne jednoduchou červenou knihovnu, ale kvalitní zahraniční literaturu, současné bestselery o vztazích. „Baví mě číst o lásce, o mladých lidech, mám ráda knihy a filmy z krásného prostředí. Hodně si o knížkách povídám s jednou mladou knihovnicí a zjišťujeme, že nás baví stejné věci, přestože jí je pětadvacet a mně sedmdesát,“ říká.

Je samozřejmé, že šedesátníci a sedmdesátníci mnohdy mají jiné zájmy než dvacetiletí, že se jim líbí jiná hudba, jiný styl oblečení či zařízení bytu. Ale zároveň je mezi nimi hodně těch, kterým se líbí přesně to, co lidem mladým. Protože, jak se v poslední době často zmiňuje, právě lidé ve věku nad šedesát jsou nejrůznorodější skupina ve společnosti. Jsou mezi nimi ti, kteří pracují i ti, kteří užívají penze. Ti, kteří dělají adrenalinové sporty i ti, kteří nejraději okopávají mrkev na zahrádce. Ti, kteří rádi jezdí k moři i ti, kteří moře a slunce nesnášejí. Ti, kteří vaří stejně jako vařili lidé před padesáti lety i ti, kteří experimentují s nejnovějšími recepty. Jsou zdravější než mnozí třicátníci, ale i těžce nemocní odkázáni na pomoc jiných.

Jsou prostě různí, takže je jasné, že pro ně není možné vytvořit jednu škatulku a podle ní odhadovat, co by se jim líbilo na oblečení, na čtení a podobně. Hlavní však je, aby sami sebe do těch škatulek, i když často nevědomky, nezařazovali.

psychika
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Článek se mi líbí a vzpomněla jsem si na módní přehlídku v Poděbradech. Kočky tam opravdu byly a moc jim to slušelo. Když jsem ale obhlédla kolem sedící a stojící obecenstvo, tak mě jen napadlo, kolik z nich by asi tyto modely obléklo a jak by jim to slušelo. Měla jsem představu, že MP jsou předlohami, co bychom měly, převážně ženy, v našem věku a s našimi postavami, nosit. Mě se také ve výloze líbí oblečení ve velikosti 36-38, boty ve velikosti 37-38. Do jednoho, ani do druhého se nevejdu a v mojí velikosti je elegance "tatam". Mám se nechat dát odstřelit? :-)
Dana Puchalská
Ano věk je pouze číslo. Tak proč z toho dělat vědu? A móda se dá zkombinovat tak, aby sedla i nám starším ženám. Já mám ráda sportovní a nadčasový styl. Hlavně aby se v oblečení cítila každá z nás dobře, ne? Vzpomeňte si na přehlídky i60 jaké tam byly na molu kočky.
Olga Škopánová
Jen co se týče mody ,tak většina seniorek se nenasouká do velikosti 36 či 38, rovněž hluboký výstřih či odhalené břicho není pro ně to pravé.
ivana kosťunová
Slýchám to v jiné formulaci : "To už se pro tebe nehodí" - a je na to jediná odpověď. O tom co se pro mě hodí, či ne si rozhoduji výhradně sama
Zuzana Pivcová
To je moc hezky napsáno. Ano, různorodost i v pokročilejším věku. Ale věk není totéž, co stáří. Fyzické i duševní stáří znamená opotřebovanost, uvadání, degeneraci. A ta nastupuje u každého jinak. To vidíme nejen na sobě, ale i všude kolem sebe. A nejen u lidí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.