Vydatné podzimní polévky

Polévka je grunt, jak jsme slýchali od našich maminek, či babiček. Myslím si, že to platí i dnes, více jistě v chladném počasí, nebo při nachlazení. Polévky, které tu nabízí paní Vladislava ale nevařím, krom držtkové, kterou ale dělám z hlívy, a je výborná. Včera jsem dělala zelňačku, máme rádi i vývary, knedlíčkovou, slepičí, ale i další polévky, jako je gulášová, květáková, hrachová, houbová, rajská a další, a další. V jednom se ale shoduji s děvčaty pode mnou, mlékovou polévku bych nepozřela. Všem ale přeji dobrou chuť při každé polévce, která jim chutná.

No vidíte, co osoba, to jiné chutě. Já zas nemusím vývary, leda drůbeží jako lék při nachlazení, nebo obyč. česnečku. Dám si občas ráda právě nějakou tu "husťajdu". V zimě vařívám před návštěvou rodiny v největším hrnci zelňačku, na podzim dýňovou, kulajdu s houbami, atd. Dršťkovou také nevařím, ani tak, ani jinak, ale na osvědčeném místě si ji ráda dám. Třeba v Klánovicích na farmářs. trhu, kam mne berou mladí. :-P

Danko, tak to jsme na tom stejně. Mléčná polévka byla pro mne nepřekonatelné trápení.. brrr

Já mám polévky ráda. Hovězí s knedlíčky, bramborovou, květákovou, gulášovou, frankfurtskou, dršt'kovou,slepičí ano. Ale boršč a jakákoliv rybí mi nikdy nechutnaly. Jako dítě jsem doslova nenáviděla mléčnou, protože po ní jsme dostávali ve školce rybí tuk. Fuj.

Z polévek mám nejraději vývar s knedlíčky, ale mám ráda i dršťkovou, jenže ji doma nevařím, protože ji nikdo jiný z rodiny nejí. A tak si ji dávám při mých častých cestách do Olomouce v jedné jídelně. A je vynikající.

Všechny tři polévky miluji, i když je vařím jinak. Určitě by mi chutnaly i ty vaše. :-)

Tak z této nabídky bych si zcela určitě nevybrala, lépe řečeno, bych nepozřela. Boršč nesnáším od dětství. Ale ostatním přeji dobrou chuť.

Předevčírem jsem vařila hrnec boršče. Jezdila jsem jako průvodce do tehdejšího SSSR, především do Moskvy, tedy Ruska. Boršč mne naučili vařit tam, Rusové. Z uzeného ne. Oni totiž tehdy ani moc masa neměli. Ale to borše si někde sehnali kus hovězího a kus vepřového. Celer se do boršče nedává. Mrkev, petržel, světlé zelí, čevené zelí, paprika nakrájená, rajčata, rajský protlak. Červená řepa se uvaří zvlášť a dává se pak nakrájená uvařená. Maso se vaří se solí, černým kořením a s bobkovým listem. Ani tabasco ani tymián Rusové nepoužívali. Polévka se ničím nezahušťuje. Když dáte bramboru, polévka brzy zkvasí. Ale okyseluje se trochu octem. Horká se dává na talíře, navrch lžíci kysané smetany, rozetřený česnek a trochu vyskvěřeného špeku. Chleba k tomu. Je to velmi syté. Jako druhé jídlo se podávaly blíny. Měla jsem pětilitrový hrnec, jeden litr jednomu synovi, tři litry jsem rozdala přátelům a ten pátý litr jsme s druhým synem snědli. Dršťkovou také dělávám, ale ne z předvařených drštěk, ty už jsou zbaveny těch látek, které dělají tu polévku hustou. A dělám ji jinak, s kořenovou zeleninou. Majoránku nedávám. Zato dávám víc červené papriky, moje polévka je červená. A nedávám žádné chilli. Do dršťkové polévky strouhám muškátový oříšek.

Polévky ke štěstí nepotřebuju, ty husté už vůbec ne. Dýňovou jsem jednou ochutnala od přítele v restauraci a stačilo mi to, dršťkovou jedině bez drštěk. Takže zbývá boršč, který můžu. Je trochu jako německý Eintopf.

Vladislavo, kápla jste mi do noty, na hustých polévkách " ujíždím " Také si je vařím na několik dnů, druhý a třetí den jsou opravdu nejlepší. Drštková, kulajda / ta jen do druhého dne /, polévky masové se spoustou masa, bramborová... Vnoučata moje polévky vyžadují, je radost se dívat, jak jim chutná. Díky Dance P. jsem se dozvěděla o několika neznámých zavářek... super.