Vzdělávací a zájmové kurzy pro tisíce seniorů se musejí od příštího roku přesunout z pražského kulturního centra Vltavská do Ládví, nájem v letenském centru už by kvůli jeho útlumu neutáhli. I tento semestr už si platí senioři sami jen ze zápisného a kurzovného, půl milionem korun jim přispěla sedmá městská část. Zájem o přednášky, výuku jazyků nebo cvičení má přitom každý semestr až 4000 lidí, řekla ČTK šéfka Centra celoživotního vzdělávání (CŽV) Dana Steinová.
KC Vltavská, jehož součástí bylo i CŽV, před časem přišlo o sídlo v budově Elektrických podniků u metra Vltavská. Bylo totiž ve ztrátě, budovu městu pronajímala společnost Orco Property Group. „Takže nakonec jsem to musela vyřešit tak, že jsem si centrum pronajala na sebe jako na fyzickou osobu,“ vysvětlila Steinová s tím, že provizorně budou takto fungovat pouze tento semestr.
Pronájem je hrazen jen z příspěvků od studentů, kteří dnes zahájili nový akademický rok. Poplatky za studium se ale nenavýšily, činí zhruba 200 až 300 korun za semestr. „Chybí tam asi 300.000 na ten provoz,“ připustila ale Steinová s tím, že se peníze ještě budou snažit získat od sponzorů. Od února se přesunou do kulturního centra Ládví, kde prý budou mít lepší podmínky.
Na rozdíl od univerzit třetího věku nabízí centrum neprofesní vzdělání, studenti neskládají žádné zkoušky, ani nedostávají certifikáty.
Senioři, ale také třeba lidé na rodičovské dovolené nebo nezaměstnaní mohou docházet například na Univerzitu volného času, zde patří mezi nejoblíbenější cyklus přednášek o pražských palácích nebo posvátných místech světa. V Centru zdravého stárnutí se zase mohou staří lidé naučit, jak si přiměřeným pohybem udržovat zdraví nebo jak se bránit proti nejrůznějším nemocem spojeným se stářím.
V Klubu vzájemného porozumění zase šikovní senioři učí ostatní například ruční práce, bridž nebo jazyky, jednou měsíčně pak mohou důchodci chodit na speciální cyklus přednášek i se svými vnoučaty.
„Toto je vlastně z ekonomického hlediska nejlevnější způsob, jak zvládnout demografickou explozi seniorů, když se je budeme snažit udržet co nejvíc soběstačné a co nejdéle nezávislé. A samozřejmě studium a fyzické aktivity a tohle všechno k tomu přispívá,“ myslí si Steinová.
Podle sčítání lidu žilo loni v Česku 1,67 milionu lidí nad 65 let - bezmála milion žen a 680.000 mužů. Dvě pětiny seniorů nemají podle zjištění statistiků žádný dlouhodobý zdravotní problém. Dalších 12 procent sice zdravotní potíže má, ale neomezují je.
